Škoda že se toho Umberto Eco o pár měsíců nedožil. Byl to právě italský sémiotik a spisovatel, kdo prosadil, aby se takzvané nízké kultuře v akademickém prostředí dostávalo stejného zájmu jako kultuře „vysoké“. Jen tak se intelektuálové neuzavřou na ostrov vlastního snobství, zatímco skutečný kulturní život většinové společnosti bude probíhat někde na vzdálené pevnině. Ať už jde o knihy, film nebo hudbu. A právě to poslední je případ letošního nositele Nobelovy ceny za literaturu, kterým se stal písničkář Bob Dylan coby vůbec první hudebník (a představitel popkultury) v historii.
Tajemnice Královské švédské akademie věd Sara Danius přiznala, že volba se může zdát překvapivá – „ale když se podíváte hodně zpátky, narazíte na Homéra a Sapfó. Psali poetické texty určené k poslechu, často s doprovodem nástrojů – a stejné je to s Bobem Dylanem.“ Jako první dal písňové texty na roveň poezie a otevřel tak dveře mnoha hudebníkům i posluchačům.
Pohlednice s oběšenci
Možná to tak akademie nemyslela, ale ocenění Dylana je i oceněním celé moderní hudby. Ačkoli je písničkářství spojováno hlavně s autenticitou, Dylan vždy cíleně pracoval s tím, co neodmyslitelně patří k současnému popu – s převleky, převtělováním, mýty i vlastní historií. Ostatně jeho biografie od Davida Daltona nese název Kdo je ten chlap?.
V roce 1965 Dylanovi vyšla zlomová deska Highway 61 Revisited a na ní se dosavadní folkový bard reportující s otřískanou kytarou publiku o…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
