Do Norska se nejezdí za horkem. Do Itálie se nejezdí za zimou. To spíš za designem. Do Polska se naopak za designem rozhodně nejezdí. Ani za stylem, ani za vkusem, ani za trendy. Ale možná začne. V Polsku je řada věcí, které by se trendsetterům mohly líbit. A někdy už i líbí. Teď například otcové. A s nimi styl a vkus a trendy.
Právě v Polsku vychází magazín Fathers Quarterly, který je toho všeho plný. Je to výpravný časopis, který chce ukazovat otce jako „aktivní a pozornou součást života dítěte“. A to v kulisách tak estetizovaných, že každý capart zatleská paci. Články vycházejí z principů „slow journalismu“ – na Pulitzerovu cenu to asi nebude, ale dají se číst, což stojí v případě lifestylového magazínu za další paci paci. Dále jsou tu fotoeseje, jež ukazují táty s pěstěnými plnovousy, jak šplhají po skalách, při práci se dřevem či v sadu; ne, ne, na telku nekoukají a zombíky na playstationu nestřílejí. Mají důležitější starosti.
Třeba plánují, jak s rodinou procestují Berlín, Amsterdam a Island. Anebo vaří, například rehabilitují bůček. Obyčejné tučné maso se jim pod rukama mění v manu a ani oni, tátové, už nejsou obyčejní. Ani tuční. Stávají se něčím mezi Apollonem, Svantovítem a Supermanem. Božskou fantazií o otcovství. A to je dobře – něco takového totiž trh nutně potřeboval.
Fathers Quarterly vychází v polském Gdaňsku ve dvou verzích, polské a anglické, prodává se už v řadě zemí, a zdá se, že úspěšně, všimla si ho už i světová média. (Ochutnávka včetně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
