Eurozóna na vzestupu
Ekonomika jádra EU postupně sílí díky reformám a hlubší integraci
Starosta městečka Elmas na jihu Itálie se v roce 2014 rozhodl řešit neutěšenou situaci nezaměstnaných mladých lidí zoufalým pokusem: zaplatil z městského rozpočtu desítce zájemců intenzivní kurzy angličtiny, aby si mohli najít práci v zahraničí. Je docela možné, že dnes tito mladí lidé zapadli mezi čtvrt milionu Italů, kteří před domácí krizí prchli do Londýna, nebo mezi další stovky tisíc, které žijí roztroušeny po celé Evropě.
Po rocích úpadku, kdy v letech 2008–2014 klesl průměrný italský plat o čtyři procenta, se však země začíná zvedat. A to samé platí pro celou eurozónu, jejíž celková velikost ekonomiky se letos dostala na úroveň před krizí z roku 2008. A také vyhlídky na růst HDP vypadají podle odhadu Evropské komise pro letošní a následující rok docela nadějně – 1,6 a 1,8 procenta. S tím by měl souviset i ústup nezaměstnanosti, která by v příštím roce mohla v celé eurozóně konečně klesnout pod deset procent. V sérii špatných zpráv a krizí, jimž dnes EU čelí, je to důležitý záblesk naděje. A také důkaz, že reformy v jednotlivých státech, hlubší integrace eurozóny a odvážná strategie Evropské centrální banky začínají dohromady dávat smysl.
Recept


Itálie je příkladem země, která byla k reformám dotlačena až ve chvíli, kdy už nebylo zbytí. Levicový premiér Matteo Renzi sérií zákonů a daňových úlev proti silnému odporu odborářů rozhýbal pracovní trh, jehož zkostnatělá obrana „jistot“ znemožňovala mladé generaci najít si práci. A nezaměstnanost začala klesat.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















