Není biblická alegorie jako biblická alegorie. Mezi filmy Ovoce stromů rajských jíme a Vyhnání z ráje Věry Chytilové není jen propast dvaatřiceti let, ale i kreativní rozdíl. Ve svém pátém porevolučním díle se režisérka pustila do podobenství o tom, jak filmaři natáčejí podobenství o „nahé opici“, o podstatě člověka a opravdovosti odkazující až k Evě a Adamovi. Film ve filmu je plný po sobě se válejících naháčů v písečných dunách, na něž dohlíží vilný režisér a cholerický ruský producent, který doufá, že namísto umění z toho stejně nakonec vyjde porno – a ve výsledku je spíš ventilací režisérčiny frustrace z podmínek porevoluční kinematografie a z vlastního střetu s kapitálem než kontemplací o tom, zda je člověk dobrý, či špatný. Navíc frustrací neukočírovanou, vychrstnutou na plátno s vizualitou domácího videa, které pořídí návštěvník nudapláže.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
