Horký rok

Každá událost dostává smysl až tehdy, když ji pochopíme jako lekci pro budoucnost. A rok 2015 byl na takové události bohatý víc, než bychom si možná přáli. Lidé umírali ve válkách v arabském světě, na Ukrajině, po teroristických útocích džihádistů ve Francii, ale také v Africe, Asii a jinde. Evropu zaplavila vlna uprchlíků před násilím a v Americe se na špici republikánských prezidentských kandidátů vytrvale držel muž, který šířil nenávist v míře, jakou si nedovolí žádný evropský populista.

Samozřejmě, byly i dobré zprávy: dohoda o klimatu nebo dohoda s Íránem o zastavení jeho jaderného zbrojení. A na Marsu byla objevena voda. Přesto by nebylo divu, kdyby v někom ta vlna dramatických událostí vyvolala paniku a touhu skrýt se před nimi v národní či soukromé pevnosti. Na všechny ty věci se ale také dá nahlížet jako na důležitou lekci, jejímž hlavním sdělením je právě to, že bezpečný úkryt neexistuje a že nejlepší strategií je snažit se o pochopení souvislostí, abychom dokázali na příští události správně reagovat.

Psychologie Západu

Jednou z lekcí uplynulého roku je poznání, že svět je velmi nesentimentální místo, v němž by se malé státy, například ve střední Evropě, neměly spoléhat na to, že jim svoboda spadla do klína navěky a že se dějiny nemohou opakovat. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno přirovnal spolupráci Ruska se Západem v boji proti Islámskému státu k dohodě mezi Stalinem a Spojenci v boji proti Hitlerovi. Tehdy ho porazili, ale i…