Obecní wifina

Jestli dnes nějaké české město aspiruje na titul digitální vizionář, pak je to asi Plzeň. Město na jednu z tamních středních škol koupilo dron, aby si studenti vyzkoušeli bezpilotní letadélko naprogramovat, v mateřských školách využívají interaktivní tabule, na jedné ze základních škol právě spustili nový předmět – kybernetiku – s cílem vyvolat v dětech zájem o technické obory. V Domě digitálních dovedností za zvýhodněné poplatky školí v práci s počítačem učitele, penzisty i matky na mateřské.

Koncem prázdnin pak radnice spustila ve městě veřejnou wi-fi. Zatím na dvou místech v centru – v Mlýnské strouze a ve Smetanových sadech, tedy parcích oblíbených mezi místními i návštěvníky. Přístup je zdarma, nicméně má jistá omezení: po hodině se spojení přeruší a nelze stahovat větší objemy dat. „Služba je určená ke kontrole e-mailů, k nahlédnutí do mapy nebo aby si turisté stáhli naše městské mobilní aplikace,“ vysvětluje Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií (SIT), která síť vybudovala a provozuje. „Určitě ne ke stahování filmů nebo k tomu, aby si tam někdo udělal kancelář.“

Rozšíření wi-fi brání i obavy o bezpečnost.

Právě zapojení SIT ukazuje, že Plzeň nad technologiemi přemýšlí jinak. Radnice si obvykle najímají externí firmu, tady úkol připadl městské organizaci, což je mimo jiné levnější. „Máme technické zázemí i personál, najímat jsme nikoho nepotřebovali,“ říká Šantora. Vybudování jedné stanice stálo zhruba dvacet tisíc korun a její provozování vychází na jednotky tisíc měsíčně. SIT plánuje rozšířit jejich počet zhruba na deset, do každé městské části jednu. Plzeňané i turisté si služby rychle všimli a každý den se připojí kolem stovky lidí. „Reakce máme zatím spíše kladné,“ dodává Šantora.