Severní Korea je natolik absurdní, až je obtížné brát její existenci vážně. Zprávy o popravách a koncentračních táborech střídají fotky vůdců „pozorujících různé věci“, mýty o jednorožcích a úryvky z pološílených vystoupení režimních hudebníků. Seriózních informací a detailů není mnoho. Kniha Milovaný vůdce, pojednávající o útěku z této země, proto vstupuje na hladový trh. Čang Čin-song, její autor a hlavní hrdina, přitom nebyl chudý hladovějící rolník, ale vysoce postavený straník, který se počítal mezi tzv. blízké tehdejšího vůdce Kim Čong-ila. Neuvěřitelná je vlastně už jeho profese – byl jedním z hlavních režimních básníků. Údajně pro nedostatek papíru se hlavními ideology stali básníci a vytlačili slovy (a papírem) plýtvající beletristy. V knize se střídají tři roviny. První chronologicky popisuje období těsně před útěkem a útěk sám, další jsou vzpomínky na mladá léta, třetí pak kapitoly shrnující aspekty tamního režimu. Od každého čtenář dostane něco – příběh i faktografické zajímavosti. Problémem ovšem je, že ani jednoho není dost. Kdo má trochu prolustrovanou anglickou Wikipedii o Severní Koreji, nic ho vyloženě nepřekvapí. Utéct z této země zní jako strhující story, ale Čang Čin-song navíc není Jo Nesbø – takže v půlce útěku přes hranice čtenář může usnout. Že skutečně byl režimním básníkem, totiž autorovi uvěříme rychle.
Pokud lze čekat, že jazyk propagandy musí být jednoduchý, hloupý a vyžívající se v patosu, pak přesně tak je psána i kniha. Pokusy o popis libovolných emocí vypadají asi jako práce snaživého středoškoláka bez talentu; vyvolají lítost. Tohle všechno by možná šlo vydržet, ale opravdovým peklem je překlad a absence korektur; těžko hledat knihu, kde je tolik gramatických chyb. Některé části by byly vhodným materiálem pro přípravu na maturitu z češtiny. Zájemce o téma Severní Koreje si asi Milovaného vůdce přečíst musí. Kdo hledá čtivou knihu, která mu jako bonus přiblíží severokorejský režim, ať pátrá jinde.
Autor je sociolog.
Čang Čin-song: Milovaný vůdce. Můj útěk ze Severní Koreje
Přeložil Jiří Berka, CPress, 320 stran
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
