Fareed Zakaria
Fareed Zakaria • Autor: Ilustrace - Pavel Reisenauer

A je to tu znovu. Spojené státy vyhlásily válku další teroristické skupině. Ve středu večer ve svém projevu popsal prezident Obama hlavní rysy neústupné, promyšlené strategie namířené proti Islámskému státu, jenž je hrozbou nejen pro region. Při vykonávání této strategie však nesmíme pouštět ze zřetele to, co jsme poznali během třinácti let od 11. září 2001 a při válce proti al-Káidě. Zde je pár ponaučení, nad nimiž bychom se měli zamyslet.


Neskočit na každou návnadu

V jednom proslovu ke svým stoupencům, který natočil na video, naznačil Usáma bin Ládin svou strategii: „Teď nám stačí poslat co nejdále na východ dva mudžáhidy, aby tam rozvinuli kus látky s nápisem ,al-Káida‘,“ řekl, „a [američtí] generálové se tam hned rozběhnou.“

Účelem hrůzných videozáznamů poprav bylo Spojené státy vyprovokovat. A zabralo to. Za poslední měsíc se nijak nezměnil ani samozvaný Islámský stát, ani nebezpečí, která představuje. Jen se objevila tahle videa. Přesto dokázala Washington přimět k činům. Znalec Blízkého východu Fawaz Gerges se zmínil o abú Bakrovi Bagdádím. Ten před několika měsíci připustil, že jeho organizace není k útoku na Ameriku připravena, ale „přál si, aby USA vyslaly své pěšáky. Islámský stát by pak mohl Američany napadnout – a zabíjet je.“

Proti této teroristické skupině musíme jednat. Udělejme to však ve chvíli, kterou si určíme my, a způsobem, jaký si k tomu sami zvolíme. Ne abychom vystartovali na její povel.

Nepřeceňovat nepřítele

Islámský stát, zvaný také ISIS nebo ISIL, je mocný protivník, ale jeho odpůrci se teprve začínají formovat. Jestli budou tyto síly – irácká armáda, kurdští pešmergové, americké letectvo – jednat koordinovaně, Islámský stát začne ztrácet půdu pod nohama. A mějme také na paměti, prosím, že té půdy tam zase nemá tolik, jak je vidět na mnohých mapách, které nám pořád ukazují v televizi. Velké části těchto „území“ tvoří neobývané pouště. Irácká a syrská města leží u řek.

Přestože je Islámský stát ve své činnosti a technologiích mnohem rafinovanější než al-Káida, má jednu velkou, inherentní slabinu. Al-Káida byla organizace panislámská, snažila se působit na všechny muslimy. Tato skupina je však zřetelně sektářská. Je nástupcem al-Káidy v Iráku a abú Músá Zarkáví ji vytvořil jako jednoznačně zaměřenou proti šíitům. Právě proto se al-Káida se Zarkávím rozešla, zapřísahala ho, aby ze souvěrců nedělal nepřátele. Islámský stát je protišíitský a současně velmi nevraživý vůči Kurdům, křesťanům a mnohým dalším obyvatelům Blízkého východu. V této oblasti má tedy mnoho nepřátel, kteří proti němu budou bojovat – ne proto, že to chtějí Spojené státy, ale ve svém vlastním zájmu.

Nezapomínat na politiku

Vojenskou akci musí doprovázet důmyslná politická strategie. Islámský stát vznikl jako přímý důsledek americké invaze do Iráku a ničivých politických rozhodnutí rozpustit iráckou armádu a „debaasifikovat“ jeho státní správu. Výsledkem byla oslabená, rozzlobená (a ozbrojená) sunnitská populace, která se začala bouřit. Televize Vice nedávno vysílala dokument o Islámském státu. Někteří iráčtí sunnité v něm řekli, že navzdory chaosu za vlády Islámského státu byli spokojenější než pod „šíitskou armádou“; tak teď mluví o irácké vládě.

Obamova administrativa navrhla pro Irák obratnou strategii. Naléhá na bagdádskou vládu, aby více zapojovala sunnity. To se však teprve musí stát – šíitské strany s většími ústupky sunnitům otálejí. Iráckou armádu se nepodařilo přebudovat tak, aby byla méně stranická a sektářská a naopak přístupnější a výkonnější. A právě to je zásadní problém: jestliže jsou USA považovány za obránce dvou nesunnitských režimů – Iráku a Sýrie – proti sunnitskému povstání, pak nemohou uspět. A budou obtížně získávat místní spojence. V Iráku jsou sunnité menšina, na Blízkém východě však mezi muslimy tvoří velkou většinu.

Slabým článkem prezidentovy strategie je Sýrie. Nelze bojovat proti Islámskému státu a neposilovat přitom režim Bašára Asada. Můžeme sice říkat, že to nemáme v úmyslu, realita na bojišti se tím však nezmění. Syrská svobodná armáda je i nadále slabá a štěpí se na mnoho lokálních milicí.

Obama slíbil, že Islámský stát „pokoří“. Dobře. Slíbil také, že jej „nakonec zničí“. Al-Káidy jsme se nedokázali zbavit. Zničení takovýchto skupin vyžaduje oslabit sektářskou dynamiku, která je posiluje. To není úkolem Washingtonu, může k tomu ale přispět tím, že bude tlačit na Iráčany a získávat Saúdské Araby a další regionální síly.

Obamův vojenský zásah v tomto regionu může uspět, jen když jej bude doprovázet rovnocenná, možná ještě intenzivnější politická intervence. 

Autor je americký
politolog a publicista.

© 2014, Washington Post
Writers Group

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte