Jen těžko si může laik představit situaci, že se někde vyrobí srdce. Přesto se to jednou může podařit. Stejně jako oprava srdce třeba po infarktu. Pomoci k tomu má výzkum kmenových buněk, který probíhá i u nás v Česku.
„Než se podaří vyrobit srdce úplně nová, snaží se vědci zjistit, jak opravit ta, která v tělech pacientů z nějakého důvodu příliš nefungují. Ideálním postupem je přimět srdce k regeneraci, obnově zdravých buněk. Třeba po infarktu část srdečního svalu kvůli nedostatku kyslíku odumírá a postupně ji nahrazuje jizva, která sice pomůže srdce zacelit, na čerpání krve se však nepodílí. Kdyby se jejímu vzniku podařilo zabránit a nahradit ji funkčními buňkami, srdce by se po infarktu zotavilo mnohem lépe,“ píše Martin Uhlíř v článku na str. 63–66.
Tam se také dočtete, jak výzkum léčby postupuje, co už se podařilo a co je zatím „jen“ ve stadiu představ. Každopádně je to fascinující výlet do možností současné vědy a lékařství.
Minulý týden dala o sobě znovu vědět Severní Korea a opět vylekala svět. V nitru hor totiž provedla další jaderný výbuch, čímž tradičně rozhořčila západní demokracie a netradičně tentokrát i Čínu či Rusko, které se obávají nestability v regionu.
Severní Korea je stále poměrně tajemná země, protože není příliš mnoho příležitostí získat o ní relevantní informace. I když v poslední době je to o trochu lepší díky moderním technologiím, které v sice malé, ale přece jen nějaké míře dorazily také do této země.
Vzhledem k nedostatku informací o Severní Koreji jsme se rozhodli do čísla zařadit článek z The Economist, který se věnuje životu v této kruté diktátorské zemi.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje
Erik Tabery
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
