Editorial: Srdce na správném místě
Jen těžko si může laik představit situaci, že se někde vyrobí srdce. Přesto se to jednou může podařit. Stejně jako oprava srdce třeba po infarktu. Pomoci k tomu má výzkum kmenových buněk, který probíhá i u nás v Česku.
„Než se podaří vyrobit srdce úplně nová, snaží se vědci zjistit, jak opravit ta, která v tělech pacientů z nějakého důvodu příliš nefungují. Ideálním postupem je přimět srdce k regeneraci, obnově zdravých buněk. Třeba po infarktu část srdečního svalu kvůli nedostatku kyslíku odumírá a postupně ji nahrazuje jizva, která sice pomůže srdce zacelit, na čerpání krve se však nepodílí. Kdyby se jejímu vzniku podařilo zabránit a nahradit ji funkčními buňkami, srdce by se po infarktu zotavilo mnohem lépe,“ píše Martin Uhlíř v článku na str. 63–66.


Tam se také dočtete, jak výzkum léčby postupuje, co už se podařilo a co je zatím „jen“ ve stadiu představ. Každopádně je to fascinující výlet do možností současné vědy a lékařství.
Minulý týden dala o sobě znovu vědět Severní Korea a opět vylekala svět. V nitru hor totiž provedla další jaderný výbuch, čímž tradičně rozhořčila západní demokracie a netradičně tentokrát i Čínu či Rusko, které se obávají nestability v regionu.
Severní Korea je stále poměrně tajemná země, protože není příliš mnoho příležitostí získat o ní relevantní informace. I když v poslední době je to o trochu lepší díky moderním technologiím, které v sice malé, ale přece jen nějaké míře dorazily také do této země.
Vzhledem k nedostatku informací o Severní Koreji jsme se rozhodli do čísla zařadit článek z The Economist, který se věnuje životu v této kruté diktátorské zemi.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje
Erik Tabery
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Klimatické hnutí: Co udělali příznivci ekologické politiky špatně?
Do Tater proniká politika
K Téryho chatě ve Vysokých Tatrách se dá dostat jedině pěšky. Závěrečná etapa vedoucí strmým kamenitým srázem je poměrně namáhavá, ale kdo se vyškrábe až do nadmořské výšky dvou tisíc metrů, toho odmění působivý pohled: více než sto let stará chata stojí na skalnaté planině mezi horskými plesy, nad nimiž se z jedné strany vypíná Lomnický a z druhé pak Ledový štít. Téryho chata se v posledních dvou měsících stala dějištěm sporu, který hýbe nejen Tatrami, ale celým Slovenskem.










