Téměř přesně před rokem, 20. srpna 2012, Barack Obama během své druhé předvolební kampaně pohrozil, že by mohl změnit názor. „Dali jsme Asadovu režimu a dalším aktérům konfliktu (v Sýrii) zřetelně najevo, že hranicí, kterou nelze překročit, je pro nás okamžik, kdy uvidíme pohyb nebo nasazení celé škály chemických zbraní. To by změnilo můj pohled na věc. Moje uvažování by se posunulo,“ pronesl tehdy bez přípravy americký prezident a americká média dnes ve svých komentářích obvykle tvrdí, že tím své poradce mírně řečeno zaskočil.
Syrský konflikt v tu dobu už trval bezmála dva roky. Povstání, které zpočátku zdánlivě kopírovalo jiné prodemokratické revoluce arabského jara, zdegenerovalo v celoplošnou občanskou válku etnických a náboženských sekt podporovaných ze zahraničí. Obama za svoje zahraničněpolitické úspěchy považoval kromě likvidace Usámy bin Ládina především stažení z Iráku a přípravy na odchod z Afghánistánu. Preferovanou taktikou jeho prvního volebního období bylo opatrné „pošťuchování“ regionálních sil zpovzdálí, jako když z druhé linie podporoval britské a francouzské letectvo útočící na libyjského diktátora Muammara Kaddáfího. Od syrské války se Spojené státy držely od počátku stranou, což prezidentovi sice vynášelo kritiku části expertů, komentátorů či politiků typu Johna McCaina, celkově to ale odráželo většinový postoj americké veřejnosti, jež měla konfliktů po deseti letech nepřetržitého válčení plné zuby.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
