„Prokletí“  evropských dotací

12. 6. 2012, 09.30 – Jiří Čeček,
čtenost: 248×, karma: 5,74

Při sledování televizních zpráv posledních dní, kdy se mluvilo mimo jiné o skandálu s přidělováním evropských dotací Regionální radou regionu soudržnosti Severozápad, se mně vybavil jeden rozhovor, který se udál v roce 2003 krátce před referendem o vstupu České republiky do Evropské unie.


Jezdil jsem tehdy do Čech jen zřídka a náhoda tomu chtěla, že jsem zde byl zrovna v týdnu před tímto osudovým referendem. Zajímal jsem se o názory svých známých i zcela cizích lidí, se kterými jsem se setkal. Ptal jsem se jich, jestli půjdou odevzdat svůj hlas a především zda jsou pro vstup do EU, či nikoli. Názory nebyly sice jednoznačné, ale přesto vesměs pozitivní. Překvapovalo mě však poměrně velké množství skeptických stanovisek a vyjádřených obav z budoucnosti země, jež tím údajně ztratí svou svrchovanost. Nechci tady polemizovat o užitečnosti či škodlivosti členství České republiky v EU optikou roku 2012. Považuji to za velice těžkou materii, ke které se bez kompetentních informací a zohlednění všech souvislostí ani není možno zodpovědně vyjadřovat. Chtěl bych zde spíše vzpomenout můj rozhovor před téměř devíti lety s pracovníkem jednoho pneuservisu, kde jsem byl nucen si nechat opravit poškozenou pneumatiku svého auta. Byl jsem totiž jeho odpovědí nejen překvapen, ale hlavně zaskočen tím, že svůj názor myslí zcela vážně a vůbec nežertuje. Jeho výrok si pamatuji slovo od slova dodnes: „No jen ať si nás tam vemou, ještě se budou divit, jak jsme schopný. A jestli si nedaj majzla, tak jim celou tu jejich slavnou EU parádně vytunelujem. Depák na Čecháčky jsou krátký!“

Dnes již není pochyb o tom, že naše politické špičky dělají vše pro to, aby se tato prorocká slova prostého muže z lidu naplnila. Můžeme jen odhadovat, zda se jedná o dvacet, třicet či ještě více procent z oněch stovek miliard celkového objemu dotací, které skončily ve stranických pokladnách a kapsách zúčastněných aktérů. Jen mentálně narušený nebo velice nízkým IQ disponující jedinec může ještě věřit teoriím individuálního selhání, či dokonce neúmyslného pochybení jednotlivců. Naprosto evidentně se tu jedná o systémovou záležitost, jak ji v minulosti popsalo už mnoho osob, za všechny jmenujme alespoň Libora Michálka či nyní zcela aktuálně Lea Steinera. Policie vyšetřuje a nezbývá nic jiného než vroucně doufat, že jí snad konečně bude již i dovoleno něco vyšetřit.

Na této nejnovější kauze s regionální radou Severozápad mě opět nejvíce pobouřila reakce zbylých členů rady na výzvu k jejich rezignaci. Nechali se slyšet, že rozhodně nerezignují, neboť jejich odstoupení by mohlo vrhnout špatné světlo na činnost rady a vést tím k úplnému zastavení čerpání dotací z Bruselu.

Znalcům liberecké politické scény bude tato písnička znít velmi povědomě. Melodie je zcela totožná a i slova jsou si ve svém významu více než podobná. Tato skladba je na repertoáru pokaždé, když v Liberci přijde řeč na podezřelé zakázky, na přestavbu lázní, na galerii a dostavbu bazénu. Zanotuje ji vždy současné vedení města, jež ony zakázky podepsalo, poté co se jim podařilo odstranit z vedení města vítěze komunálních voleb Změnu pro Liberec.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte