restart.jpg
restart.jpg

 

Libor Grygárek, Ivo Rittig nebo Pavel Dlouhý. Co spojuje mocného státního žalobce, vlivného pražského lobbistu a regionálního předáka ODS, který si i ve vlastní straně vysloužil nálepku „kmotr“? Kromě nepříliš dobré pověsti i to, že v České televizi by na ně právě teď nejraději zapomněli. Může za to poprask a podezření z cenzury, které nedávné reportáže o těchto mužích vzbudily. Televizní redaktoři si začátkem prosince anonymně postěžovali, že šéfové jejich materiály seškrtali natolik, že kauzy ztratily jakoukoli razanci. A přidali obavu, že televize bude pod novým vedením přehlížet podezřelé aktivity mocných lidí v této zemi.

 

26A_jaros_varianta_R01_2011_s.jpg
26A_jaros_varianta_R01_2011_s.jpg

Bližší pohled na „cenzorskou kauzu“ v ČT ukazuje, že alespoň prozatím situace není tak dramatická, jak by se mohlo zdát. Momenty nervozity z předvánočních týdnů však možná budou stále častější – spolu s tím, jak nový management ordinuje zpravodajské sekci ČT další a další změny. Teprve ony ukážou, zda se na slibovaný restart nejdůležitějšího novinářského týmu v zemi mají diváci těšit, či nikoli.

 

Převeleni jinam

Mnoho diváků, kteří sledovali loni na Mikuláše zprávy na ČT 1, muselo mít pocit, že tu něco nehraje. Nejprve zazněla v dopoledním vysílání šokující podezření, že jeden z nejvýše postavených českých žalobců – náměstek vrchního žalobce Libor Grygárek – je v čilém telefonním kontaktu s lobbistou Romanem Janouškem a dalšími zákulisními hybateli české politiky. A to i přesto, že Grygárkův úřad právě Janouška vyšetřuje v souvislosti s podezřelými veřejnými zakázkami, v nichž by mohl figurovata má tedy jakékoli soukromé styky zapovězeny. Namísto potvrzení třaskavé zprávy však v průběhu dne o kauze ČT mlčí a překvapivou tečku přináší večerní Události: Grygárkův nadřízený jej právě kvůli podezřelým kontaktům vyzývá k rezignaci.

26B_jaros_R01_2011_s.jpg
26B_jaros_R01_2011_s.jpg

V reportáži chyběla spousta věcí. Odkud se vlastně informace vzala a o jaké výpisy hovorů se vlastně jedná? Šlo pouze o Janouška, či o další jména? A lze prokázat, jaké kauzy mohl díky těmto stykům Grygárek následně ovlivnit?

Muž, který kusou informaci do ranního éteru vypustil, ostravský redaktor Dalibor Bártek, dodnes trvá na pravdivosti informací, detaily i konkrétní zdroje však odmítá komentovat. Jisté je, že ten den se na jeho podnět do večerních událostí připravoval mnohem delší materiál o  Grygárkovi a pracovat se na něm mělo i v následujících dnech. Z toho však sešlo: po zásahu šéfa zpravodajství Zdeňka Šámala vysílala ČT pouze zkrácenou verzi reportáže. Dalšímu pátrání se pak redaktoři věnovali už jen pár hodin a poté byli odvoláni na jinou práci.

Přesvědčení o přílišné opatrnosti a strachu z mocných přitom v danou chvíli přiživil i fakt, že stejný „škrtací“ scénář se opakoval během téhož týdne ještě dvakrát: v případě exkluzivní informace o možné korupci jihočeského předáka ODS Pavla Dlouhého a následně i z večerních Událostí zcela vyškrtnuté zmínky o napojení pražského lobbisty Iva Rittiga na firmy vysávající dopravní podnik v metropoli.

 

Jakou hru hrajete?

Muž, který za „cenzorskými“ zásahy stojí, působí už na první pohled jako někdo, kdo je tady v spletitých chodbách centrály na Kavčích horách jako doma. „Tohle je organizační struktura redaktorů, zeleně externisté, bíle stálí, je to organismus o stovkách lidí, pořádně rozvětvený,“ ukazuje na magnetickou tabuli nad stolem Zdeněk Šámal. A doma tu skutečně je – do ČT nastupuje už potřetí a při svém minulém angažmá neměl jako ředitel zpravodajství na starost o nic menší roli než rozjezd úspěšného zpravodajského kanálu ČT 24.

Šámal má dodnes mezi zaměstnanci ČT velmi slušné jméno a – na rozdíl od některých dalších postav z minulosti – se s ním žádné dřívější podezření o neúměrných zásazích do citlivých kauz nepojí. A alarm v tomto pohledu nespouští ani pověst mírně arogantního, avšak profesně precizního bývalého šéfa zpravodajství TV Nova Petra Mrzeny, který do ČT přichází se Šámalem.

V souvislosti se zmíněným ranním vystoupením kolegy Bártka má Šámal po ruce silné argumenty. Podle něj panují pochyby o původu a pravosti výbušného dokumentu, prolamujícím Grygárkovo „telefonní“ soukromí. A logicky zní i Šámalův argument, že v podobných situacích je vždy předem nutné zjišťovat i možné souvislosti – tedy proč a odkud se takový dokument v danou chvíli objevil a zda televize nehraje roli „užitečného idiota“ ve hře, jíž nerozumí.

„Nakonec jsme se rozhodli odvysílat jen to, co bylo v danou chvíli nesporně známé, žádné spekulace. A nic podstatného pro další práci se nám nepodařilo ověřit,“ říká Zdeněk Šámal s tím, že na dlouhodobější vyčlenění redaktorů pro práci na jediné kauze zkrátka „neměl ve zpravodajství lidi“. Smysl dává i popis pochybností pojících se s dalšími dvěma výše zmíněnými případy: „stopnuté“ reportáže byly přepracovány a do vysílání se nakonec dostaly (a podle všeho v nich nic podstatného nechybělo).

 

Chladné „ne“

Letmá sonda do nitra veřejnoprávního zpravodajství však odhaluje, že těch několik nervózních prosincových dní zaselo v novinářském týmu na Kavčích horách zrnka nedůvěry. Obava je zřejmá: Česká televize se v posledních letech vyprofilovala jako kritické médium, které se nebojí otevírat citlivé kauzy zasahující do nejvyšších politických pater. A to pochopitelně řadě vlivných osob v pozadí vadí a hrozí tak, že se nejrůznějšími cestami budou snažit televizi sešněrovat. Kdy jindy by k tomu přitom byla lepší příležitost než nyní, při nástupu nového vedení, kdy se chystají zásadní změny v samotné struktuře fungování redakce?

ČT zná přitom z minulosti řadu případů, kdy se po tlaku zvenčí (namátkou jmenujme někdejší premiéry Topolánka a Paroubka nebo bývalého šéfa Sazky Hušáka) předáci televize ohnuli a za své lidi se nepostavili.

Dnes může být ale všechno jinak. „Zatím žádný nátlak z politiky ani od kohokoli jiného,“ kroutí nad tím vším hlavou Zdeněk Šámal. Pokud by se prý některý z politiků či jiných vlivných lidí ozval, nemá on ani šéfredaktor Mrzena jinou taktiku než „zkontrolovat konkrétní reportáž, a pokud je vše v pořádku, chladně odmítnout“.

V ČT existuje minimálně jedno elitní oddělení investigativních novinářů, o němž politici v kuloárech často hovoří jako o kameni v botě, jehož je potřeba se zbavit – Reportéři ČT. Podle mnohých komentátorů se právě na vztahu nového vedení k pořadu Reportéři ČT může ukázat, nakolik bude vpouštění investigativních a potenciálně výbušných kauz do éteru ČT otevřeno.

Zatím to nevypadá špatně. „Poprvé po mnoha letech se stalo, že na naši poradu přišel šéf zpravodajství osobně a vybídl nás k těsnější spolupráci,“ pochvaluje si šéf reportérů Marek Wollner. A jistým znakem toho, že investigativní témata by prostor měla mít, je například i fakt, že první posilou, kterou si nový šéfredaktor do ČT přivedl, je zdejší navrátilec Jiří Hynek, který se dlouhodobě právě na investigativní kauzy specializuje a podobnou roli by měl plnit i zde.

 

Zdaleka ne všichni

Přesto si ještě nelze udělat jednoznačný obrázek o tom, zda se v budoucnu zpravodajství přikloní spíše k mustru opatrnosti, či zda z tlaku na kvalitu vzejde údernější tým otevírající nové a zásadní kauzy. Sám ředitel Petr Dvořák vzbudil nedávno obavy z přílišné vstřícnosti k politikům svou výzvou hejtmanům, aby nabídli své podněty pro regionální zpravodajství ČT (což si některé krajské úřady vyložily jako hodnocení politické objektivity zpravodajství). Těžko v tom však zatím vidět něco víc než necitlivost, v žádné konkrétní kauze sám Dvořák zpravodajům ani publicistům do práce od svého zvolení na podzim podle dostupných informací nezasahoval.

„Je tam možná vidět opatrnost ohledně toho, co se zveřejňuje. S tím ale skutečně může souviset i kvalita. Každopádně na jakékoli hodnocení je zatím brzo,“ komentuje nedávné události šéfredaktor serveru věnujícímu se televizi a internetu Digizone Jan Potůček. Podobně hovoří i další pozorovatelé včetně členů Rady ČT, která má dohled nad provozem zpravodajství v popisu práce.

Stačí navíc pár rozhovorů se samotnými redaktory a je zřejmé, že řadu z nich rozladilo něco, co je v jiných redakcích naprosto běžné – profesionální připomínkování reportáží ze strany vedení. Jak řada redaktorů potvrzuje, na něco podobného zkrátka dosud nebyli zvyklí.

To se teď tedy podle všeho radikálně mění: „Dosud tu nikdo příliš jasně nerozhodoval,“ říká Zdeněk Šámal. „Do zpravodajství nepatří sdělení typu, že něco je podezřelé. Žádné hodnocení, žádná adjektiva, pouze ověřená fakta. To tu často neplatilo,“ opakuje základní poučky Šámal. „Že v někom klíčí nedůvěra? Možná. U řady lidí je mi to ale jedno. Jako profesionály rozhodně nelze nazvat všechny členy redakce,“ dodává pak ještě o stupeň rázněji Petr Mrzena.

Tento příkrý šéfovský přístup se přitom za prvních několik týdnů působení nového managementu zpravodajství projevil zcela zásadně i na vnitřní organizaci redakce. Jednotliví reportéři jsou nově rozkastováni do čtyř barevných týmů podle jejich osobní kvality. Materiály pro večerní Události mají do budoucna vznikat téměř výhradně v elitním „černém týmu“, práce všech ostatních včetně například žlutého „elévského“ by měla končit především v denním proudu kanálu ČT 24.

Zcela nový manažerský přístup pak v neposlední řadě podtrhla i další novinka. Zhruba šest desítek redaktorů bylo vyzváno, aby prošli speciálními psychotesty, které mají odhalit jejich „vůdčí potenciál“ či například schopnost práce v týmu.

Jakkoli jsou v řadě firem tyto záležitosti vlastně poměrně běžnou záležitostí, v mimořádně individualistické redaktorské práci působí nečekané pnutí a není zdaleka jisté, že je křehký organismus dosavadní redakce jako celku vydrží.

O celkové schopnosti stmelit zpravodajský tým do nové, dynamičtější a zároveň profesionálnější podoby by mělo být jasno nejpozději v březnu. V tu dobu přijde už zmiňovaný restart Událostí. Dosavadní půlhodina se promění na hodinový blok, který by měl zajistit mnohem více diváků, než mají události dnes – o třetinu méně než soukromá TV Prima, a dokonce čtyřikrát méně než TV Nova (které ovšem na rozdíl od ČT vynechávají drahou zpravodajskou práci na vlastních kauzách). Petr Dvořák stejně jako předáci zpravodajství dává najevo, že tenhle nepoměr chce zásadně změnit. 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte