Daň z finančních transakcí a vyrovnané rozpočty ano, ekonomická vláda eurozóny ano, evropské dluhopisy ne. Závěry ze schůzky Merkelová–Sarkozy ekonomové a analytici s velkým nadšením neuvítali a situaci na trzích summit neuklidnil. Tyto recepty totiž hlavní ekonomický problém zásadně neřeší.
Naopak na vznik evropských dluhopisů (eurobondů), toho nejdůležitějšího, po čem dnes volá značná část finančního trhu, se nedostalo. Většina Němců v nich zřejmě vidí cestu, jak platit za dluhy jiných zemí. Takový pohled je ale značně zjednodušený. Zavedení eurobondů k financování dluhu zemí eurozóny by nepředjímalo, že silné země budou platit dluhy za země slabé. A dokonce ani nemusí oslabit motivaci vlád k provádění zodpovědné fiskální politiky či nahradit národní politiky celoevropskými. Možností, jak eurobondy realizovat, je totiž mnoho. Platí však, že čím více má systém usnadnit přístup problémových zemí k půjčkám, tím vyšší riziko nesou země „zodpovědné“. Právě proto je třeba hledat dobrý kompromis mezi oběma klíčovými požadavky – rozhýbáním úvěrových trhů a zodpovědným hospodařením.
Nahradit poměrně malé trhy obligací států eurozóny jedním evropským dluhopisovým trhem, který by svojí velikostí a likviditou konkuroval trhu americkému (amerických dluhopisů je vydáno v hodnotě více než 8300 miliard dolarů) a& …
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
