Je rok 1953. Východní Němci přejmenovávají Chemnitz na Karl-Marx-Stadt, Konrad Adenauer ve funkci západoněmeckého kancléře poprvé cestuje do Spojených států a v Bádensku-Württembersku vládu přebírají křesťanští demokraté (CDU).

Už dvacet let se Karl-Marx-Stadtu zase říká Chemnitz a Adenauera, který zemřel v roce 1967, mezitím televizní diváci zvolili historicky „největším Němcem“. Jediné, co nepodlehlo změnám, byla vláda CDU v hospodářsky nejúspěšnější spolkové zemi Bádensku-Württembersku. Předminulou neděli však padla i tato iluze nehybnosti a po 58 letech vlády pravice se „otcem země“, jak na jihozápadě Německa říkají svým zemským premiérům, stane Winfried Kretschmann, pragmatický lídr Zelených.

Je tedy zřejmé, že německá politika předminulý víkend zažila historický otřes. Nejdůležitější dějství v sérii letošních zemských voleb potěšilo Zelené, kteří získali přes 1,2 milionu hlasů, tedy o 700 tisíc více než před pěti lety; ale hodně zabolelo vládní koalici křesťanských demokratů a liberálů z FDP, kteří byli i v Bádensku dlouhodobým partnerem CDU. Výsledky zemských voleb mají v Německu vliv na celostátní politiku dvojím způsobem: jsou často referendem o politice berlínské vlády a mění poměry ve druhé komoře parlamentu, kam nové zemské vlády posílají své zástupce. Je tedy namístě otázka, jak porážka oslabila Angelu Merkelovou anebo zda nemůže být…