technologie.jpg
technologie.jpg

74var_R13_2011_s.jpg
74var_R13_2011_s.jpg
Scott Wilson z chicagského studia Minimal loni dostal milionový nápad: spojit hudební přehrávač iPod nano od Applu s designovým páskem na hodinky. Prototyp prvních hodinek s dotykovým displejem spatřil světlo světa na začátku prosince.

Wilson tušil, jaký poklad má v ruce. I proto svou myšlenku představil na webové službě Kickstarter, která umožňuje spolufinancovat podobné kreativní projekty každému, komu se líbí. Do financování nápadu se tak zapojí desítky, stovky nebo tisíce lidí, velikost příspěvku je jen na nich. Nejde přitom o sbírku, autor každého projektu specifikuje, co za svoje peníze přispěvatelé dostanou. Třeba v případě hodinek autoři slibují od nehynoucí vděčnosti (za dolar) přes zmíněný pásek (25 až 50 dolarů) po stylovou večírkovou soupravu pásků, na kterou se designér podepsal laserem (500 dolarů).

Každý autor si zároveň stanoví cenu svého projektu, tedy částku, kterou chce na realizaci vybrat. Pokud se během dvou měsíců částka nasbírá, peníze jsou jeho a musí se pustit do práce. Když se ale nenashromáždí celá částka, nedostane nic a slíbené příspěvky se mecenášům vrátí. Je to risk. Odhadnout atraktivitu vlastního nápadu není snadné.

Studio Minimal odhadlo vstupní investici na 15 tisíc dolarů. Čekali, že se vybere suma lehce přesahující tuto hranici, takže se budou moci pomalu pustit do výroby. Spletli se – dostali téměř milion dolarů. Jenom přes Kickstarter si pásek objednalo více než 13 tisíc lidí.

Kopírování povoleno

Kickstarter je součást vznikající sítě služeb, postavených na fenoménu s názvem crowdfunding, česky něco jako „davové financování“. Na stejném principu funguje třeba služba PledgeMusic, na které hudebníci prosí fanoušky o příspěvek na nové album, nebo Interactor pro filmy. Další tematicky orientované weby po úspěchu Kickstarteru rostou jako houby po dešti.

74_R13_2011_s.jpg
74_R13_2011_s.jpg
Kromě „čistého“ crowdfundingu, kde za peníze dostanete službu, existuje také (mikro)investiční model. Logika je jednoduchá: když si můžete koupit část projektu, proč byste si nemohli zaplatit podíl na zisku? Tímhle směrem se vydal jeden z prvních crowdfundingových projektů vůbec, klimatický dokument Age of Stupid, natočený v letech 2004 až 2009. Aby svoboda filmařů byla dokonalá, založili rovnou i vlastní distribuční síť Indie Screenings s originálním modelem distribuce, který má být kompatibilní s decentralizovaným financováním. Během prvních čtyř měsíců po premiéře se přes ni vrátilo 55 tisíc liber z investovaných 450 tisíc. Je to málo, ale zisk v tomto případě není zásadní kritérium: podstatnější je, že se film vůbec podařilo realizovat.

Zmíněné služby jsou chybějícím článkem v řetězu kreativity. Dosud měli autoři jedinou možnost: „vyžebrat“ u vydavatele nebo producenta peníze na svoje dílo, od nějž často nemohou čekat ani zisk, ani prostý návrat vynaložených peněz. Internet jim dal možnost obrátit se přímo k publiku. Líbí se vám naše tvorba, chcete si poslechnout nové album? Pošlete nám peníze předem, my za ně album natočíme.

Crowdfunding vnáší nové tóny do debaty o autorském právu a on-line sdílení. Poprvé nezní slovo „pirátský“ – autoři totiž mohou sdílením výsledků své práce víc získat než ztratit; investují jím vlastně do své popularity, která je rozhodující pro úspěch dalšího projektu. O tom, co je životaschopné, už nerozhoduje vydavatel, ale publikum.

Zajímavé jsou důsledky pro klasický copyright. Ten se ke kopírování nehodí a může představovat přítěž – naopak volnější licence, souhrnně označované jako copyleft, před sebou mají obrovský prostor.

Než nastoupí Facebook

Crowdfundingový model je tedy na rozdíl od klasického autorského práva kompatibilní s informační společností, naprosto nekompatibilní je bohužel s většinou současných právních systémů. Ty se snaží všechno neznámé regulovat a internetu se bojí jako čert kříže. Crowdfundingové webové služby proto většinou posuzují podle paragrafů pro off-line svět, takže autoři si musejí vybojovat povolení typu bankovní licence nebo souhlasu s veřejnou sbírkou.

Celý systém je teprve v začátcích, úspěch služby Kickstarter ale dokazuje, že je to nadmíru životaschopný model, který inspiruje další projekty. Kickstarter podporuje pouze autory ze Spojených států, po celém světě ovšem vznikají lokální crowdfundingové služby, přizpůsobené místním podmínkám. První vlaštovka by teď na jaře měla dorazit i k nám, do Česka. Nezisková webová služba Komukomu, orientovaná na kreativní projekty všeho druhu, má vystrčit růžky na začátku dubna.

Exploze crowdfundingových webů nicméně nehrozí, jejich počet je omezen množstvím lidí ochotných přispívat. Kickstarter, coby vzorová služba, si z každého příspěvku bere pět procent a jeho obrat je příliš malý na to, aby nápad masivně kopírovali draví investoři. Navíc je tu všežravý Facebook, který dřív nebo později přidá tlačítko „chci podpořit“ na fanouškovské stránky a crowdfundingovou konkurenci prostě spolkne. 

Autor je publicista, věnuje se sociálním sítím a internetu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte