Každé umělecké dílo vytváří vlastní verzi skutečnosti a skutečnost zvaná SSSR není výjimkou. Román Svetlany Vasilenko Blběnka, líčí sovětské dějiny jako dobrodružné podobenství. Podle tohoto příběhu jedině utrpení, pokora a víra v zázraky mohou vzdorovat záhubě jedince i společnosti.
Román vypráví napínavě a emocionálně o událostech třicátých až šedesátých let 20. století. Do hlavní role je obsazena němá a slabomyslná, vnímavá a moudrá dívka Naďa, Naděje. Její rodiče ji brzy po narození odložili do košíku a poslali po řece vstříc záhubě. Naďu zachránila hluboce věřící teta Charyta a starala se o ni až do chvíle, kdy sama neměla co jíst a musela ji odložit do sirotčince. Hrdinka ve stalinistickém dětském domově i v pozdějším životě zažívá celý katalog brutálních hrůz své doby – od šikanování v sadistickém výchovném zařízení, kterému šéfuje fanatická vychovatelka Traktorina Petrovna, až po pozdější znásilnění. Naděžda je obětí dějin, ale status blázínka jí opakovaně zachraňuje život. Zjeví se jí Bohorodička, odhalující v ní léčitelské schopnosti srovnatelné snad jedině s výkony Ježíše Krista, v závěru románu dokonce zachraňuje lidstvo před válkou.
Sovětská společnost podle Vasilenko balancuje na pokraji apokalypsy. A s eschatologií, naukou o konci světa, nabízí přímou souvislost i stopy spisovatelčiny biografie v jejím románovém světě. Autorka vyrůstala na vojenské základně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
