Zbožný manažer DD
Nový muž na pouti k obnově prestiže českých katolíků
Čerstvě vybrané hlavě zdejších katolíků není co závidět. Ubývá věřících i kněží, ukradené církevní majetky stále blokuje stát, o nejvýznamnější katedrálu v zemi se vedou soudní tahanice. A vztah většiny lidí k největší tuzemské duchovní instituci lze popsat jako směs lhostejnosti a pohrdání. Má v této situaci nový pražský arcibiskup Dominik Duka šanci postavit upadající katolickou církev znovu na nohy? Bližší pohled ukazuje, že šestašedesátiletý člen řádu sv. Dominika vybavený kromě solidního teologického vzdělání i zkušenostmi z komunistického vězení má k „převratu“ spoustu předpokladů.
Tu katedrálu si nechte
Ve svém dosavadním působišti – královéhradecké diecézi – se osvědčil jako schopný manažer, který si dokáže získat přízeň politiků i byznysmenů a dotáhnout velkorysé projekty. Pod jeho vedením prošla miliardovou rekonstrukcí místní budova bývalé jezuitské koleje, kde dnes působí duchovní a vzdělávací středisko úzce spolupracující s hradeckou univerzitou. Duka byl zároveň od počátku u vyjednávání církve a státu o navrácení komunisty ukradeného církevního majetku, přičemž se vždy profiloval jako realista, který je ochotný z církevních požadavků ustupovat.
Na rozdíl od odstupujícího arcibiskupa Miloslava Vlka má menší sklon k moralizování a nevyčítá politikům, že mají malou vůli majetkové…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
