Editorial: Za al-Káidou v Jemenu
Když jsme před týdnem publikovali článek o studiích žurnalistiky na FSV UK, čekali jsme, že to vyvolá větší reakci. O škole se v hlavních médiích vlastně nikdy moc nepsalo. Je to jednak dáno tím, že v Česku se o vysokých školách vůbec málo píše, a zároveň i tím, že redaktorům se o své někdejší alma mater nechce psát. A ti, kteří ji nestudovali, ji mnohdy považují za zbytečnou, tak proč se jí věnovat?
Studenti žurnalistiky to mají těžší, protože článek byl o jejich škole, berou to tedy osobněji. Když se ale dají jejich výčitky k razanci článku pryč, nezbude příliš mnoho věcných výhrad. Vlastně i naopak, i kritici článku záhy přicházejí s celou řadou důležitých poznámek, co zlepšit. A nejde zrovna o detaily.
Každopádně to jen připomíná, že zdejším vysokým školám je třeba věnovat větší pozornost a vystavit je veřejné diskusi. Jinak budou všichni stále více zkoumat, proč článek vyšel, a ne, co v něm je.
Dost ale k číslu minulému. Z toho současného bych vaší pozornosti rozhodně doporučil článek z Jemenu od Marka Švehly doprovozený fotografiemi Matěje Stránského. Kolegové se do této nestabilní a stále pozorněji sledované země vydali proto, že se stává dalším důležitým centrem boje s al-Káidou. Právě o ní najdete v tomto čísle článek. Vzhledem k významu Jemenu a k tomu, jak je náročné odtud získat informace, jsme se rozhodli otisknout další velký materiál v příštím čísle.
Závěrem bych rád poblahopřál dvěma našim autorům, Janu Macháčkovi a Pavlu Kosatíkovi, kteří minulý týden získali Cenu Ferdinanda Peroutky. Gratulace samozřejmě míří i k Petrušce Šustrové, která tuto prestižní cenu rovněž obdržela.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení vám přeje
ERIK TABERY