Ptají se mne různí znechucení a zklamaní cizinci i američtí studenti, jestli je tohle počasí v Praze pro tuhle dobu nějak výjimečné. Ač nejsem expert na počasí, odpovídám, že nijak zvlášť, zima možná přišla o pár týdnů dříve. Následuje vždy otázka, proč tedy takový dopravní kolaps a hlavně proč nikdo neuklízí chodníky? Vždyť ta trocha sněhu není nic tak strašného, v takovém Chicagu běžně napadne třeba metr.
Člověk se sám osobně s přežíváním v českých poměrech nějak smíří (koneckonců žili jsme i za Husáka), jenže daleko obtížnější je strávit tu ostudu, ten trapas, ten signál, který tato země o sobě vysílá směrem ven, za hranice, do kulturního a civilizovaného světa.
K civilizaci a kultuře patří, že se lidé myjí, perou si, uklízejí, čistí záchod a nevylévají splašky z okna. I když jsme to jaksi během posledních pár let zapomněli, k civilizaci patří i zametání sněhu. Při té neustálé změně zákonů a vyhlášek už mne ani nezajímá, co je zákonnou příčinou marasmu (může za to Kubera, nebo je to naopak?). Důležitý je fakt, že se chodníky prostě neuklízejí.
Vyspělost společnosti se nepozná podle toho, jak se jednotlivá individua (případně rodiny) starají samy o sebe. Starat se sám o sebe umí každý. Vyspělost společnosti se pozná podle toho, jak se dokáže starat o veřejný prostor, o prostor, který zdánlivě nikomu nepatří. Jestli tohle nechápeme, pak vylévání fekálií z okna přijde jako další přirozené stadium našeho…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
