Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Kultura

Homilie pobožného střelce

51_weiss_R04_2010_n.jpg
51_weiss_R04_2010_n.jpg • Autor: Respekt

Krásnou literaturu odedávna živí mocná citová hnutí. Patří k nim i zuřivost, byť není zdaleka tak frekventovaná jako láska nebo stesk. Výmluvným spíláním, žehráním a proklínáním vynikali už starozákonní proroci a středověcí kazatelé, v novější době uměli na struně hněvu skvěle preludovat autoři jako Leon Bloy nebo Ivan Diviš. Zbrusu nový výraz nalezl vztek před půlstoletím v rockové hudbě, kde se pro některé styly (punk, hardcore) stal určujícím znakem. V rozzlobených lamentacích, z nichž básník, překladatel a editor Tomáš Weiss sestavil svou druhou beletristickou knížku Neděle sv. Snipera, se obě tyto tradice setkávají. Tu novější, rockovou, ohledával autor již dříve jako editor antologií Beaty, bigbeaty, breakbeaty (1998) či Zpěv do odposlechu (2009). K pradávnému horlení mravokárců se v nové knížce hlásí archaickým literárním tvarem a barokně zvichřeným jazykem svého stylizovaného mluvčího.

51_weiss_R04_2010_s.jpg
51_weiss_R04_2010_s.jpg • Autor: Respekt
S poměrně pozdní, nicméně pozoruhodnou básnickou prvotinou Orchestr kostitřase (2007) přišel Tomáš Weiss až po své čtyřicítce. I v ní je „básnické já“ notně stylizováno, verše se svým naladěním hlásí spíše k thrilleru než k poezii. Texty v druhé knize sice nejsou vysázeny do nestejně dlouhých řádků a navenek vyhlížejí jako próza, svou strukturou však nezapřou básnické kořeny. Vzrušené promluvy sv. Snipera se k poezii navenek nehlásí, členění do veršů je nahrazováno třemi tečkami, naléhavost však zůstává, ba získává na sugestivnosti. Sv. Sniper, jak napovídá už jméno, se tu stává jakýmsi odstřelovačem, jenž si bere na mušku všemožné zhovadilosti, marnivé iluze i propastné tísně lidské existence ve světě. Ohnisko, v němž se jeho vášnivé i výsměšné polemiky sbíhají, se ovšem nalézá za hranicemi pozemských zkušeností. Terčem je Bůh, onen tradiční hybatel veškerenstva, jenž při vší své všemoci připouští děsivé hrůzy a nechá si přitom blahovolně podkuřovat církví. „Já, pobožný střelec, hříšník, který se obrátil, žel však hned několikrát, takže momentálně není známo, na čí straně se nachází…“ definuje odstřelovač svou pozici. Bez transcendentního rozměru by byl patos jeho žalob až nesnesitelně přehnaný, takto se ale poměřuje s velkým protivníkem. Míříme-li na Boha, nelze se netrefit. Tomáš Weiss ve své druhé knize živě a přesvědčivě aktualizuje jeden z nejstarších teologických problémů – teodiceu (jak věřit v dobro, když je kolem tolik zla?). Nejde o nic nového, autor nicméně na tomto starém hřišti odvedl s úžasnou výmluvností a přímo rockerskou energií vpravdě čestný literární zápas.

TOMÁŠ WEISS: NEDĚLE SV. SNIPERA. NOČNÍ VIDĚNÍ
Dauphin, 74 s.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte