Tady šéfuju já

U moci je sotva pár týdnů, ale nálepkami, jež dostala, by si mohla oblepit ledničku. Nová „železná lady“, která štve Evropu, doma naopak jen slabá „mluvčí“ svých zkušenějších politických kolegů. Jenže takovéto zkratky nebývají přesné a slovenská premiérka Iveta Radičová si hodlá prosadit obraz o sobě podle vlastní vůle.

Evropa se diví…

Když Iveta Radičová dorazila druhý den po jmenování do funkce do srdce Evropské unie, neprohlásila sice „I want my money back“, jak to podle legendy udělala Margaret Thatcherová, ale její úvodní vstup na evropskou scénu se odehrával neméně dramaticky.

Stejně jako před čtvrt stoletím šlo i tentokrát o peníze. Novopečená šéfka slovenské vlády sice v Evropě udělala dobrý dojem skvělou angličtinou, ale méně už výrokem v tomto jazyce, že Slováci se pravděpodobně nebudou podílet na společné půjčce Řecku a že ani podpora „záchranného balíku“, tedy mechanismu pro případ, kdy by se scénář s Řeckem opakoval u jiné země, není jistá.

Není divu, že se paralely se „železnou lady“ ihned vynořily. Iveta Radičová je nerada slyší, přestože se počátkem devadesátých let coby zakladatelka slovenské pobočky ODS k inspiraci Thatcherovou hlásila. A v mnoha ohledech je toto srovnání opravdu značně nepřesné. Nejde jen o zcela jinou váhu a velikost obou zemí – rozdíl je také v tom…