Román Nevinný nás zavádí do poválečného Berlína, rozděleného města plného agentů a double agentů, a ukazuje, že nejnepolapitelnějším dvojitým špionem je člověk sám sobě. Leonard Marnham, hrdina McEwanova románu z roku 1990, který u nás vychází po třinácti letech v reedici v novém, brilantním překladu Ladislava Šenkyříka (ten první si vysloužil negativní kritiku), nepatří zrovna k lidem, kteří by se v sobě dvakrát vyznali. „Nikdy nezašel o moc dál, než že připustil, že se mu líbil včerejší film nebo že nesnáší chuť vlažného mléka.“ Možná je u něj v tomto ohledu na vině tradiční britská výchova k odměřenosti, která je v prózách jednoho z největších ostrovních spisovatelů současnosti zdrojem nepochopení či tragických omylů.
Leonard Marnham, zaměstnanec Královské pošty, povolaný ke speciálnímu úkolu do metropole ležící na rozhraní dvou geopolitických bloků, je už v úvodu příběhu konfrontován s hřmotnou žoviálností amerických kolegů, která je mu nepříjemná. S jistým znechucením sleduje jejich předvádění, když si házejí s ragbyovým míčem s dokonale natrénovanou elegancí. V jeho povaze hraje velkou roli skutečnost, že před zapojením do obrovské operace americké CIA a britské SIS toho pětadvacetiletý mladíček, bydlící doma u rodičů, příliš nezažil. Na hrdinovu nevyzrálost a nezkušenost ostatně odkazuje už název knihy.
McEwan si vždycky liboval v nepravděpodobných náhodách,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 50 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
