Na Kubě žije jedenáct milionů lidí, pět milionů z nich chodí do práce, více než čtyři miliony do státních podniků. To platilo do minulého týdne. Jak oznámil vládní deník Granma, v následujících šesti měsících půl milionu státních zaměstnanců o své místo na výplatní pásce vlády přijde. Další půlmilion bude následovat později. Pokud se akce zdaří, znamená to, že jedna čtvrtina všech státních zaměstnanců se v krátké době nuceně přesune do soukromého sektoru nebo si otevře vlastní živnost. Pro představu, celá sféra kubánského soukromého byznysu v tuto chvíli živí podle španělského deníku El País zhruba 600 000 lidí.
To vypadá na velké drama představující de facto oficiální konec centrálně řízené ekonomiky, jedné z posledních na této planetě. Režim bratří Castrů se opět ocitl v totální ekonomické nouzi. Turismus kvůli krizi stagnuje, ceny vyváženého niklu spadly, přítel Hugo Chávez stále dodává zlevněnou ropu, kvůli nízkým cenám má ale v tuto chvíli dost starostí sám se sebou. Do toho ostrov zasáhla vloni série uragánů a způsobila dramatické škody.
Přesto je potřeba říci, že se nejedná o vynucenou chybu totalitního režimu. Ten má nejhorší okamžiky už zřejmě za sebou, když se mu podařilo přežít odchod charismatického Fidela Castra z nejvyšších funkcí. Ohlášené kroky byly plánovány a zapadají do trendu známého z Číny, Vietnamu, Ruska a také Latinské Ameriky.
Čínský manuál
Důležité je chápat, že režim v žádném případě neplánuje…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
