0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Glosa29. 8. 20103 minuty

Krieglovy hranice

Každý příběh, pokud má být přitažlivý, potřebuje své kladné hrdiny. Také komunistická invaze do Československa v srpnu 1968 jednoho nepřehlédnutelného má – Františka Kriegla. Připomněl nám to i text Martina Gromana z minulého čísla Respektu, který autor končí výzvou, abychom přes Kriegla zkoušeli pochopit, proč byl komunismus lákavý i pro takové slušné lidi. Aby to však bylo možné, bude nutné od sebe oddělit jejich morální kvality na jedné straně a na druhé jejich působení v komunistickém establishmentu, které Groman dostatečně nepopisuje.

Krieglovy lidské kvality jsou nezpochybnitelné. Jako člověk, který si v kritické chvíli dokázal stát za svou věcí bez ohledu na ohrožení svého postavení i života, i funkcionář, který nikdy nezneužíval své moci a odmítal papalášské výhody, může být jistě příkladem.
Od toho je však třeba ostře odlišit jeho odkaz politický, který už je mnohem problematičtější a ukazuje mantinely těchto „slušných lidí“ ve službách komunismu. K pochopení jeho role v době pražského jara velmi přispívá kniha historika Jiřího Hoppeho Opozice ’68 o snahách sociální demokracie a sdružení KAN a K 231 zapojit se oficiálně do politiky.

Reklama

Kriegel z titulu člena předsednictva Ústředního výboru KSČ a především předsedy ÚV Národní fronty stál v centru jednání těchto organizací o jejich legalizaci. Taktika Kriegla a dalších reformních komunistů na jaře a v létě 1968 vůči těmto sdružením se pohybovala od neurčitých slibů…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc