Mají dvacet čtyři poslanců a volby jim otevřely cestu do vlády. Vzápětí začaly říkat, že v ní vůbec být nemusejí, že ji dokonce nemusejí ani podpořit… Rychle si vysloužily pověst partaje, která je „čitelná jako nepopsané lejstro“. Pokusili jsme se o Věcech veřejných zjistit víc.
Původně to byla parta nazlobených lidí, kterým se nelíbilo, jak funguje správa prvního pražského obvodu. Vadilo jim, že město prodává byty neprůhledně, zastupitelé hlasují v tajnosti a s občany se nebaví. Zpočátku se náhodně potkávali na zastupitelstvu, pak se začali scházet po kavárnách. „Řekli jsme si: Přestaneme nadávat, založíme stranu a zkusíme to změnit,“ vzpomíná jeden ze zakladatelů Věcí veřejných, dnes zastupitel v Praze 1 Čestmír Horák.
Strana vznikla na jaře 2002 a po podzimních komunálních volbách měla v prvním pražském obvodu jednoho zastupitele. O čtyři roky později slavila úspěch, její názory začalo v zastupitelstvu Prahy 1 hájit devět lidí. Mezi nimi Jiřina Bártová, matka současného vyjednavače o vládě Víta Bárty, jeho přítelkyně a novopečená poslankyně Kateřina Klasnová či další poslanci a zároveň místopředsedové Věcí veřejných Josef Dobeš, Jaroslav Škárka a Karolína Peake. Právě v souvislosti s komunálními volbami v roce 2006 začaly vznikat další buňky Věcí veřejných v jiných obvodech Prahy a dalších obcích. Potenciál strany se ukázal ve volbách do Evropského parlamentu, zhruba tři…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 49 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
