Po letech bezvýsledných diplomatických jednání dělí Írán jen krůček od toho, aby se stal jadernou mocností. Zabrání tomu Západ vojenským útokem?
Objeví se utajovaná továrna na obohacování uranu, vybudovaná na úbočí hory v dobře střeženém vojenském komplexu nedaleko města Kóm. Jedná se o jasné porušení dohod o jaderné bezpečnosti i slibů, k nimž se Írán zavázal při podpisu smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Írán se vytáčí a snaží se inspektorům namluvit, že nic víc neexistuje. Zarputile se ohání svými „jadernými právy“ na „civilní“ zařízení, jehož účel prý není o nic zlověstnější než dodávat Íráncům elektřinu.
Pro diplomaty z USA, Velké Británie, Francie, Německa, Ruska a Číny je to smutná obehraná písnička. Když inspektoři z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), fungující pod hlavičkou OSN, oznámili, že je závod v „pokročilém stadiu výstavby“ a instalováno je vše s výjimkou odstředivek, Írán se ohradil stejně odbojně jako po odhalení jiného původně utajovaného obohacovacího závodu v Natanzu v roce 2002.
Rusko a Čína, které se doposud nejvíce zdráhaly přikročit k přísnějším sankcím vůči Íránu za jeho jadernou vzpurnost, nyní přemýšlejí, co dál. „Nebudeme stát stranou“, když se ostatní shodnou na sankcích, prohlásil počátkem prosince vysoce postavený ruský diplomat.
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
