Zapomeňme na humanitní vzdělání, už není sexy
Německé děti mají potíže se čtením. V učebnicích mají zjednodušené verze známých textů, Astrid Lindgrenová je na průměrného osmiletého čtenáře moc. A studenti demonstrující za lepší studijní podmínky si už také nejsou tak jisti svou schopností číst.
Podle jednoho výzkumu univerzity v Dortmundu jen malý počet lidí dokáže přelouskat komplikovaný a abstraktní text, přičemž se nedá mluvit o lenosti, ale spíše o „intelektuální legastenii“. Mezi obyvatelstvem jsou dnes již čtyři miliony funkčních analfabetů. Písmena znají, ale mají problém přečíst si byť jen jednoduchý nápis.
Společenské priority
Nedávno jsem narazila na citát
Angely Merkelové
:
„Jen si na chvilku představte, že bychom se deset let čtyři hodiny týdně učili o těle – tedy tolik, kolik se učíme o německém jazyce a dějinách. Medicína jako hlavní předmět – vlastně proč ne, dámy a pánové, proč je učení čtení veřejnou věcí, ale učení se zdravému životu ne? Proč se tělo objeví jen na hodinách tělocviku, proč by nemohlo být v osnovách také to, jak zabránit bolestem hlavy, jak se vyhnout vzniku cukrovky, jak zdravě vařit nebo jak si zabandážovat lýtko?“
Ano, k čertu, proč ne? Teď se na chvíli soustřeďme. Že by byla bandáž lýtka méně významná než jazyk a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
