Před rokem postavil do jednoho šiku šéfredaktory tuzemských médií. Česko za něj sklidilo kritiku od mezinárodních organizací a pověst země, kde se omezuje svoboda slova. Proto se rychle začala hledat cesta, jak tu ostudu ze sebe setřást. Teď k alespoň částečné nápravě schází poslední krok, ten se však zadrhl. Tento týden je přitom poslední možnost, jak to napravit.
Řeč je o tzv. náhubkovém zákoně, který vloni schválil parlament krátce poté, co noviny uveřejnily policejní odposlechy dokazující propojení politiků na mafiánského bosse Mrázka. Ta souvislost byla očividná: náhubkový zákon policejní odposlechy zakázal zveřejňovat.
Vzápětí se několik poslanců v čele s Kateřinou Jacques ze zelených pokusilo o nápravu. Návrh na změnu byl hotový už v dubnu, na podzim pak vznikla i vládní verze. Poslanecká sněmovna začala projednávání letos v lednu. Přitom došlo k malým změnám (vypustil se návrh na mírnější tresty za porušení zákona), podstata změny ale zůstala: podle ní by neměl být trestán novinář, který zveřejní policejní odposlechy ve „veřejném zájmu“. Ani to by sice nebylo z hlediska zásad svobody slova ideální, práci investigativních novinářů a nevládních organizací při odhalování korupce by to ale usnadnilo.
Politické strany se víceméně dohodly, že návrh budou respektovat, a v březnu se měl ve sněmovně odhlasovat. Jenže nestalo se tak a velmi pravděpodobně se tak nestane ani na poslední schůzi nynějšího parlamentu, která začíná tento…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
