Osudové rozcestí EU

Řecko ve čtvrtek vyhrálo důležitou bitvu. Podařilo se mu na trhu uplatnit celou emisi dluhopisů a poptávka převýšila nabídku dokonce pětkrát. Tento výsledek nadchl některé evropské politiky, kteří to považují za důkaz úspěšnosti evropského modelu řešení krizí. Jean-Claude Trichet, šéf Evropské centrální banky, ve čtvrtek prohlásil, že řecký úsporný balíček je důkazem, že pravidla společné evropské měny fungují a že žádná pomoc Řecku není třeba, protože Řecko si pomohlo samo svým úsporným balíčkem.

Podívejme se však na cenu, za kterou Řecko na trhu dluhopisy uplatnilo. Bylo nuceno „za trest“ zaplatit úrok ve výši 6,25 procenta, tedy o dva procentní body více, než platí Portugalsko, které v dluhových potížích následuje hned za Řeckem. To nevypadá jako úspěch a také to není udržitelné. Na jak dlouhou dobu se řecká krize pozastaví? Na pár dnů či týdnů? Co když se přelije do Španělska, Portugalska, Irska či dokonce do Itálie? Co když hospodářská stagnace bude v Evropě pokračovat několik let?

Je to vážné
Skutečnost je taková, že nejen eurozóna, ale celá Evropská unie čelí nejkrizovější a nejdramatičtější situaci od okamžiku svého vzniku (a neříká to jen George Soros, o kterém si mnoho lidí myslí, že je temný věštec). Dojde-li k rozpadu eurozóny, začne se rozpadat i Evropská unie a hašteřivý spolek států rozhodně nebude schopen dostát ani výzvám globální konkurence (vzdělání, věda a výzkum, nové technologie), ani výzvám…