Po úspěchu Šifry mistra Leonarda se Dan Brown veze na tsunami čtenářského zájmu. Jen první týden po vydání jeho nového románu Ztracený symbol se prodalo 65 000 výtisků. Jenže na rozdíl od zápletky Šifry, která si kacířsky pohrávala s ideou utajované role Máří Magdalény v křesťanských dějinách a vyvolala nevoli Vatikánu, nový bestseller nabízí místo očekávané zednářské konspirace jen rozpačitou honičku za ezoterickým poselstvím o „božství v nás samotných“.
Úspěšný trik Dana Browna spočívá v tom, že dokáže čtenářům vsugerovat dojem, že tráví čas něčím inteligentnějším než běžným nenáročným čtivem do letadla. Ve své knize popisuje zajímavé detaily z historie svobodných zednářů ve Spojených státech a stopy jejich vlivu v architektuře hlavního města a posouvá hrdiny od hádanky k hádance po nejvyhledávanějších místech z turistického bedekru. Dürera, Newtona, Franklina, alchymii, Bibli – to všechno skládá do paranoidní sítě vztahů, v níž všechno souvisí se vším a z každého koutu washingtonských ulic promlouvá skrytý význam. Při pozornějším čtení je však tato síť dosti potrhaná.
Pomocí postavy vědkyně Katherine Solomonové autor zasvěcuje čtenáře do tajů noetiky, oboru zkoumajícího možnosti lidského poznání a neprobádané schopnosti lidské mysli. Přitom právě přemýšlení a zaostření na mysl není při čtení Brownova románu vhodné doporučovat.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
