Dítě D. se narodilo svojí tetě. Má tři rodiče: počato bylo ze spermie a vajíčka svých genetických rodičů v laboratoři. A sestra matky je donosila. Tohle není sci-fi, ale obyčejný příběh z Moravy. Neplodné páry využívají náhradní matky.
Na zahrádce kavárny ve Zlíně sedí Jana. Je opravdu drobná, měří jen metr padesát a váží sotva čtyřicet kilo. Tělo prý klame. „Já su buldozer,“ říká o sobě. Už skoro patnáct let se s buldočí vytrvalostí snaží, aby se svým manželem mohla mít dítě. Teď to vypadá, že řešení je nablízku: vytoužené miminko by jim měla donosit náhradní matka.
S paní ze severních Čech (můžeme ji pojmenovat Renata) si každý týden povídá po skypu a obě se chystají na podzim. Renata přijede za Janou do Zlína a lékaři jí vloží do dělohy zárodek. Už jednou to tak udělali, ale první pokus nevyšel, Renata potratila však po prvním měsíci. Kdyby šlo všechno tentokrát dobře, na jaře si Jana s manželem dovezou děťátko. „Kdyby to vyšlo? Byla bych moc šťastná,“ říká Jana a je na ní vidět, že by byla.
Jana má vrozenou imunitní poruchu a její tělo na zárodek reaguje jako na vetřelce, snaží se jej zničit. Je mnoho dalších důvodů, proč žena nemůže donosit dítě: může to být vývojová vada dělohy, někdy o dělohu přišla v důsledku rakoviny děložního čípku. Existuje také celá řada chorob, například srdečních, které se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
