Státníci z bohatých i rozvojových zemí se poprvé dohodli na společném cíli v ochraně klimatu
Nanejvýš o dva stupně tepleji než před začátkem průmyslové éry by mělo být na Zemi v roce 2050. Chtějí toho docílit státníci jak bohatých zemí Západu, tak i rychle se rozvíjejících zemí takzvaného globálního jihu. Na summitu G 8 v italské L’Aquile se bohaté a rozvojové země ve snaze ochránit planetární klima vůbec poprvé ocitly na společné lodi. A vůbec poprvé se minulý týden ke konkrétním cílům zavázaly i Spojené státy.
Ještě před dvěma lety přitom na zasedání G 8 probíhaly diplomatické třenice o to, zda vůbec hrozby klimatické změny v závěrečném dokumentu z konference zmiňovat. Jenže světová politika se pod tlakem globálních výzev hýbe vpřed.
„Země světa se k sobě zas blížeji přimkly,“
spokojeně komentovala posun v L’Aquile například německá kancléřka
Angela Merkelová
.
Greenpeace a jiné nevládní organizace kritizují, že se bohaté a rozvíjející se státy nedohodly na žádných konkrétních limitech snížení emisí skleníkových plynů. Dosažený kompromis jim přijde jako další z řady deklarovaných cílů bez konkrétního návodu, jak jich dosáhnout, kterých už bylo v dějinách G 8 přehršel.
Ovšem i přesto je kompromis z L’Aquily přelomový. Poprvé panuje mezi všemi významnými ekonomikami světa shoda na společném cíli. Vyčistila se tím cesta před prosincovým jednáním v Kodani, kde se světové společenství pokusí podepsat mezinárodní smlouvu navazující na Kjótský protokol o snižování emisí. S vědomím společného cíle budou v příštích měsících diplomaté snáze nacházet shodu při jednáních o konkrétních závazcích.
K přínosům summitu patří také skutečnost, že státy G 8 chtějí snížit celosvětové emise k roku 2050 na polovinu; v samotných průmyslových zemích navrhly dokonce snížení o 80 procent. Čína, Indie a další rychle bohatnoucí státy zatím sice tyto plány nesdílejí – chtějí nejprve od Západu například finanční pomoc s vypořádáním se s následky klimatických změn, za něž samy nenesou prakticky žádnou odpovědnost. Ovšem současně daly najevo ochotu k dalším jednáním směřujícím ke klíčovému summitu v Kodani.
Fórum mizejícího světa
G 8, fórum právě mizejícího, Západem dominovaného světa, tedy v L’Aquile ještě mělo svůj smysl – ovšem jen díky tomu, že hostitelská Itálie pozvala zástupce dalších dvaceti vlivných zemí. V L’Aquile se přitom možná konal jeden z posledních summitů na této úrovni. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy už dal najevo, že během svého předsednictví napřesrok chce někdejší exkluzivní klub Západu přebudovat na skupinu G 14, která by lépe odrážela poměry současného světa. Podobně Angela Merkelová prohlásila, že různých fór a summitů světových státníků na nejvyšší úrovni je už příliš mnoho, a je proto nutné vymyslet jejich reformu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
