Rozběh k rozběhu

Moník vrací do hry proletářský román

Přihlásí-li se začínající spisovatel k tradici prvorepublikových proletářských románů, nejspíš tím prodejnosti své knížky moc nepomůže.

Marii Majerovou

,

Gézu Včeličku

nebo

Vaška Káňu

dnes čte málokdo. Druhá kniha

Josefa Moníka

Psi bez rodokmenu. Proletářský román je nicméně dílem mimořádným.

Děj se odvíjí od počátku 20. let a končí v období nacistického teroru za heydrichiády. V základní osnově nechybí klasický pohádkový motiv. Tři chudí mládenci se ucházejí o princeznu. Prostředí je však navýsost konkrétní: chudinská zástavba u holešovického přístavu, Stromovka, vilová čtvrť v Bubenči. Půdorys je budován z drobných anekdotických příhod, jaké se u psacího stolu ani nedají vymyslet. Autor za ně vděčí svému otci, který se stal předobrazem Peťana, jedné z hlavních postav románu.

V gravitačním poli literatury se letos sedmapadesátiletý Josef Moník pohybuje dlouho. Na samém počátku byly rozhovory se starší sestrou Libuší, jež studovala germanistiku, zabývala se Franzem Kafkou, a když v roce 1971 opustila znormalizovanou vlast, stala se časem jednou z nejvýznamnějších německých spisovatelek.

Muzika, box a angličtina
…