Na trhu s knihami lze mnohé předvídat, přesto zůstává nevypočitatelný
„Přeloženo do 40 jazyků.“ „Prodáno 6 000 000 výtisků.“ „Světový bestseller.“ Pomalu si na to zvykáme i u nás. Pásky a nálepky na obálkách knih se objevují dokonce i na produkci malých, „nekomerčních“ nakladatelů. Na báchorku o dobré knize, která se prodá sama, u nás spoléhá už málokdo. I když i to se může stát. Kniha se dokáže vydrápat na lokální výsluní jen díky svým kvalitám, do třídy světových bestsellerů se však svépomocí nedostane. Tam už musí nastoupit mašinerie velkého obchodu.
Které knihy mají šanci se dostat na vrchol? Podle čeho se pozná potenciální mezinárodní trhák? Lze přízeň čtenářů předvídat? Dá se vyrobit bestseller na objednávku? Dokáže marketing čtenářům vnutit i špatnou knihu? Otázek je hodně, odpovědí ještě více a mnohé se navzájem popírají. V záplavě „knižních produktů“ se totiž vždycky jednou za čas objeví kniha, která postaví zákonitosti trhu na hlavu.
Jak ho rozeznat
V seznamu dvaceti nejprodávanějších prozaiků na světě za rok 2008 najdeme na prvních pěti místech pestrou směs jmen. Na prvním je Khaled Hosseini, doktor z Afghánistánu žijící v Americe, autor dvou knih: Lovec draků a Tisíc planoucích sluncí. Na druhém švédský aktivista Stieg Larsson, jehož detektivní trilogie Milénium…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
