Hvězdná chvíle
Nikdy jsem úplně nevěřila v absolutní jistotu čistého svědomí. Vždyť když je někdo po generace vychováván v zaručených pravdách, například že „bílé“ je ze zákona cennější než „černé“, člověk „bílý“ by neodpustitelně zradil, pokud by člověku „černému“, například, podal ruku.
Daniela Kapitáňová
(1956) je spisovatelka, žije v Bratislavě. Její novela
Kniha o hřbitově (pod pseudonymem Samko Tále) a román Ať to zůstane v rodině! vyšly také Česky. Učí kreativní psaní na univerzitě v Nitře a v současnosti pracuje na filmových scénářích.
Nikdy jsem úplně nevěřila v absolutní jistotu čistého svědomí. Vždyť když je někdo po generace vychováván v zaručených pravdách, například že „bílé“ je ze zákona cennější než „černé“, člověk „bílý“ by neodpustitelně zradil, pokud by člověku „černému“, například, podal ruku. Zpronevěřil by se všemu, co tvoří Velké Zděděné Hodnoty: Otec, Matka, Kolébka, Sounáležitost, Svátečně prostřený stůl, Hroby našich. Zradil by své/jejich tradice a musel by tedy žít s tíhou nečistého svědomí.
A teď příhoda ze života, která se odehrála před několika dny: redaktorka maďarské redakce národnostního vysílání Slovenské televize si pozvala hosta, s nímž cestou do studia mluvila jejich společným rodným jazykem, tedy maďarsky. Když čekali na výtah, zastavil se u nich mladý muž, jiný zaměstnanec televize, dokonce člen jejího nejvyššího řídícího managementu, a ledovým hlasem je přerušil slovy: „Uvědomujete si, že se nacházíte na půdě Slovenské televize?!“ Konec citátu.
Vytvořte izolačky
Je několik pohledů na tenhle domácí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 55 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
