Tenkrát na Vltavě
Jihočeský hejtman by rád Vltavu přestavěl na rušnou výletní trasu.
Když Roman Procházka skončil jako strojvedoucí u Českých drah, nechal se zlákat mořem. Po osmi letech však námořníka přece jen ovládl instinkt suchozemce. Když jednou po cestě, která začala před mnoha dny v New Orleansu, vjížděli do delty Dunaje, došlo mu, že řeka a její proměnlivé břehy jsou prostě fantastická věc.
Dnes půjčuje hausbóty na jihomoravském Baťově kanálu, prodává dovolenou na hausbótech ve Francii a v posledních měsících čím dál častěji přemýšlí o tom, že se do budoucna zaměří na Vltavu. Jihočeský hejtman by totiž rád tuto populární řeku přestavěl na rušnou výletní trasu. Ta by měla podle svých propagátorů do oblasti přivézt na parnících z Prahy turisty a jejich peníze. Kouřící motory by ovšem zároveň mohly snadno z Vltavy definitivně vyhnat i poslední zbytky romantiky.
Šance, nebo mýtus?
První fáze projektu „splavnění Vltavy“ začala v půli září u Českých Budějovic. Počítá se s bagrováním říčního koryta, modernizací dvou jezů a stavbou dvou plavebních komor mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou. Řeka musí být hluboká minimálně 160 centimetrů a široká dvacet metrů, aby tudy mohly proplouvat lodi do nosnosti 300 tun. V laické řeči to znamená zhruba 40 metrů dlouhé výletní lodě převážející několik desítek turistů. Náklady se odhadují přibližně na 900 milionů korun. V dalších fázích má navázat splavnění Vltavy až do Prahy:…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
