2008-2214-mobr-15zilinskyR412008n.jpg
2008–2214-mobr-15zilinskyR412008n.jpg • Autor: Respekt

2008-2214-vobr-15zilinskyR412008.jpg
Fotografie: Ján Žilinský – Autor: Archiv autora • Autor: Respekt

Ján Žilinský

Studuje ekonomii na Harvardově univerzitě. V létě 2006 pracoval v kanceláři guvernéra Schwarzeneggera a v létě 2007 na London School of Economics a bratislavském institutu INEKO. Je členem redakční rady studentského deníku Harvard Crimson a autorem mnoha statí o politice a ekonomice.

Na titulních stranách novin jsou téměř každý den fotografie zachmuřených lidí. Na jejich tvářích je vidět, že září bylo pro světovou ekonomiku jedním z nejdramatičtějších měsíců v moderních dějinách. Znamená to, že svobodnému trhu zvoní hrana a že globalizace bude opět čelit tvrdé kritice?

Skeptických hlasů je v současnosti hodně. Není žádným překvapením, že mnozí komentátoři sledují současný chaos s neklidem. Argumenty, že vyšší regulace by zabránila krizi, však nejsou dost průkazné ani přesvědčivé. Jelikož ani mnozí z bankéřů ne zcela rozuměli nebezpečným finančním derivátům, není jisté, že úředníci by jim porozuměli lépe a zasáhli na správném místě.

Je samozřejmě namístě, aby horliví zastánci trhů objektivně zhodnotili nedávné události a aby případně zkorigovali své – často dogmatické a zjednodušující – postoje. Z nedávných událostí však vůbec neplyne, že trhy selhávají častěji než veřejný sektor. Je též nepřesné tvrdit, že USA (nebo Británie) mají svobodné trhy, které byly bezhlavě deregulovány. Podle uznávaného indexu ekonomické svobody, který zveřejňuje nadace The Heritage Foundation, se v roce 2000 vešla Amerika do první desítky států jen o chlup (byla těsně před Salvadorem). Mezitím si polepšila, ale pohled do minulosti by měl vyvrátit mýtus o existenci čistého kapitalismu.

Jedním z pozitivních prvků tržní ekonomiky je, že příliš velké sektory v ní nemohou přetrvat navěky. Zisky na Wall Street byly příliš vysoké ve srovnání s jiným složkami ekonomiky, a proto je správné, že nadměrný počet finančních institucí se snižuje.

Na vině je politika

Podobně je to s cenami domů. Jejich pád není černobílou záležitostí. Kdyby hodnota nemovitostí stejným tempem narůstala donekonečna, systém by okrádal lidi, kteří bydlí v pronájmu, tedy mladé rodiny a jiné skupiny obyvatelstva. Mimochodem, právě pravicoví ekonomové (například Peter Wallison z American Enterprise Institute) varovali už v roce 1991, že vládou podporované hypotéky zašly příliš daleko. Jedním z klíčových viníků současného stavu je politika, protože to byla vláda, kdo podporou bydlení výrazně přispěl k vytvoření cenové bubliny na trhu.

Je tedy potřeba vytvářet nová pravidla, anebo omezovat trh? Zákony, které zabrání nesmyslným praktikám, můžeme jen přivítat. Je tady však hrozba, že pod tíhou současnosti zapomeneme na minulost. Období ekonomické svobody existovalo i na počátku 20. století, kdy obchod a mír vzkvétaly měrou nevídanou. Po roce 1914 však přišlo období izolace a kolektivistické ideje získaly na popularitě. Pokud se zmrazí mezinárodní obchod, tak na tragické momenty nebudeme dlouho čekat. Proto světoví lídři nesmějí nezodpovědně brzdit globalizaci.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte