Pod blobem tma
Hra kolem nové budovy Národní knihovny připomíná Havlovo Odcházení: nemá ani jednoho kladného hrdinu. V zatím posledním dějství došlo k odsunu jedné z hlavních postav, Vlastimila Ježka, z postu ředitele Národní knihovny.
Hra kolem nové budovy Národní knihovny připomíná Havlovo Odcházení: nemá ani jednoho kladného hrdinu. V zatím posledním dějství došlo k odsunu jedné z hlavních postav, Vlastimila Ježka, z postu ředitele Národní knihovny.
O podivných obratech primátora Béma se všeobecně ví. Také Ježkova kandidatura do Senátu a jeho „kulturní“ spojenectví s manžely Paroubkovými a Jiřím Čunkem v době, kdy vrcholila krize pražské ODS kvůli grantům, vybízí k domněnkám, že za jeho odvoláním stojí hlavně politické intriky. Částečně je to jistě pravda. Jenže nic nemění na tom, že ministr kultury měl k Ježkovu odvolání pádné důvody. V první řadě mezinárodní architektonickou soutěž, která – třebaže z ní vzešel slavný blob – byla od počátku spíše zpackaná.
Národ sobě…
K soutěži na novou budovu vyhlášené Národní knihovnou lze vznést mnoho výhrad a ta nejvýznamnější zní: proč se všem výhradám nepodařilo předejít? Svůj přípravný výbor mělo i Maroldovo panorama, jak to, že k tak důležitému projektu, jako je nová budova Národní knihovny, neproběhla předem odborná a veřejná debata? A že projekt za několik miliard korun dostal na starosti v podstatě jediný člověk, tedy bývalý ředitel NK, který teď také čelí žalobám?
Může za to uspěchanost, která je zpětně jen těžko pochopitelná. I kdyby se přípravám a konzultacím…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
