2008-1652-mobr-06kratce01R312008n.jpg
2008–1652-mobr-06kratce01R312008n.jpg • Autor: Respekt

2008-1652-vobr-06kratce01R312008.jpg
Fotografie: Centrální banka oslabuje korunu – Autor: ČTK, www.ctk.cz • Autor: ČTK

Centrální banka oslabuje korunu

Raketový růst české měny se podařilo zastavit. Šéf centrální banky Zdeněk Tůma pohrozil, že pokud bude koruna vůči ostatním měnám dále posilovat, sníží Česká národní banka úrokové sazby.

To je běžný nástroj, jak omezit zájem o měnu mezi zahraničními investory. Po řadě neúspěšných slovních intervencích tak slaví Tůma se svým výrokem úspěch. Koruna minulý týden oslabila o 40 haléřů. Jestli natrvalo, se teprve ukáže. Není totiž jisté, jestli centrální banka svou hrozbu skutečně splní. Snížení úrokových sazeb by totiž zároveň znamenalo zvýšení inflace. O úrokových sazbách budou bankéři jednat teprve příští čtvrtek, tedy 7. srpna.

Brusel trestá Prahu

Neprůhledné rozdělování evropských peněz se Česku vymstilo. Do společné unijní kasy teď musí vrátit 234 milionů korun. Jde o peníze z programu Phare, které Česko podle evropských kontrolorů zpronevěřilo.

Z Evropské unie odteklo před několika lety téměř půlmiliardy korun na rozvoj rizikového investování středních a malých firem. K tomuto účelu jsme založili dva fondy a správní agenturu. Když Brusel zpětně zkontroloval, jak jsme s penězi naložili, přišel na nesrovnalosti téměř za čtvrt miliardy. K vysvětlení, proč jsme s penězi neprůhledně hospodařili, se zdejší ministerstvo pro místní rozvoj zatím nijak nemá. Vzhledem k tomu, že do země začne brzy proudit na dotacích ročně až sto miliard, hrozí velké riziko, že se podobná situace může brzy zase opakovat.

Vojenská strategie příštích dvaceti let

Pravděpodobný protivník českých vojáků a našich spojenců z NATO bude v budoucnosti hůře „identifikovatelný v souladu s válečným právem“ a jeho útoky budou mířit hlavně na civilní obyvatelstvo, a to i pomocí zbraní hromadného ničení.

Tak alespoň praví nová vojenská strategie České republiky, kterou minulý týden schválila vláda. Jde o dlouhodobou vizi ministerstva obrany s horizontem příštích dvaceti let, ve které se podrobně analyzují pravděpodobná válečná rizika v souvislosti s celosvětovým vývojem a bojeschopností naší armády. „Poroste význam nestátních aktérů i mezinárodního terorismu, prohloubí se globalizace, bude se zvyšovat devastace životního prostředí, vznik konfliktů podpoří existence slabých a zhroucených států a poroste poptávka po strategických surovinách,“ varuje přijatý dokument.

Útok konvenčními zbraněmi na členské státy NATO se sice nepředpokládá, přesto bude podle ministerstva obrany pro Českou republiku stále obtížnější udržovat dostatečně silné „konvenční síly v celém spektru jejich schopností“. Počítá se proto s vyšší specializací různých složek vojska a s nutností posílit dosavadní výdaje na armádu. Nasazení našich vojáků pak bude nejčastější mimo území Evropské unie a Severoatlantické aliance, a to v rámci prosazení či udržení míru a při humanitárních operacích. Ministerstvo zahraničí však kritizovalo vojáky, že ve schváleném dokumentu zařadili útok zbraní hromadného ničení a balistických raket jako poslední jmenované riziko, které nám v budoucnosti hrozí.

Privatizace Budvaru

Jedna z největších privatizací zdejší vlády se odkládá. Premiér Mirek Topolánek (ODS) oznámil, že kabinet nestihne do konce funkčního období prodat budějovický Budvar.

Cena za prodej měla být kolem třiceti miliard korun. Ministři prodej odsunuli, protože stále nemají od zájemců garance, že by zachovali značku Budvar nebo že by podnik nezrušili. V téhle souvislosti se mluví hlavně o firmě InBEv, která teď koupila americkou společnost AnheuserBusch. Ta se s Budvarem soudí ve více než sto soudních přích ve třiceti zemích světa o značku Budweiser a Bud a logicky by mohla mít zájem při vyřešit na „úkor“ Budvaru.

Kuchtová vs. Bursík

Mimořádný sjezd zelených letos v září bude pořádné drama, jehož výsledek může mít velký vliv na podobu zdejší politické scény. Místopředsedkyně zelených Dana Kuchtová oznámila, že se postaví v boji o předsednické křeslo současnému šéfovi Martinu Bursíkovi. Bursík sjezd svolal, aby před krajskými volbami sjednotil rozhádanou stranu a utlumil vnitrostranickou kritiku, jejímž nejsilnějším hlasem je právě Kuchtová.

Souboj Kuchtová – Bursík slibuje zajímavý střet o politické směřování strany. Bursík sází spíše na hledání kompromisů s ODS (ve věci radaru, jaderné energie, dopravní politiky), Kuchtová naopak chce, aby partaj vůči ODS přitvrdila – odmítá radar, chce blokovat stavbu dalších jaderných reaktorů, navrhuje zrušit poplatky ve zdravotnictví. Rovněž nevylučuje, že pod jejím vedením by zelení mohli opustit současnou koalici, což naopak Bursík odmítá.

Chobotnice nebude

Ministr kultury Václav Jehlička patrně vidí do myslí občanů této země. Celé veřejnosti je podle něj nyní jasné, že blob na Letné nebude. Prohlásil to na středeční konferenci po jednání vlády.

Podle průzkumů veřejného mínění by přitom kontroverzní chobotnici viděla ráda stát přibližně polovina lidí. Ministr kultury chce nedostatkem prostor sužované instituci odlehčit rekonstrukcí starobylých budov na Starém Městě a rozšířením depozitáře v Hostivaři. To je proti mysli jak autorovi letenského návrhu Janu Kaplickému, tak řediteli Národní knihovny Vlastimilu Ježkovi. Oba s nadějí vzhlížejí k příštím volbám a případnému vítězství ČSSD. Jenže ministr přímo naznačil, že Ježek nemá šéfovskou pozici v čele Klementina vůbec jistou.

Siemens odchází

Sedmá největší firma v Čechách, světový koncern Siemens, se svou podnikatelskou aktivitou v Česku končí: v příštím roce chce svou továrnu v Praze-Zličíně na výrobu železničních vagonů a vozů metra zavřít.

Díky sílící koruně a slabým zakázkám se mu prý výroba přestává vyplácet. V posledních dvou letech udělal vlastně jen dva velké obchody. A pokud se mu nepodaří pro pražský závod sehnat do konce září příštího roku kupce, a tím zachovat výrobu, spolu se závodem zanikne i 950 pracovních míst. Podle analytiků může být rozhodnutí firmy Siemens první známkou toho, že díky silné koruně atraktivita českého prostředí pro investory končí a řada firem svou výrobu začne přesouvat dál na východ.

Klaus a Kaczyński bez překvapení

Polský prezident Lech Kaczyński přijel minulý čtvrtek na krátkou pracovní návštěvu do Česka, a kdo od jeho setkání s Václavem Klausem očekával zásadní průlom hlavně v debatě o Lisabonské smlouvě, musel být zklamán. Takovým průlomem měla být změna postoje českého prezidenta k evropské smlouvě, kterou jako jediný vrcholný státník sedmadvacítky prohlašuje za mrtvou.

Podobný názor měl donedávna i Kaczyński – váhal ratifikaci smlouvy v Polsku dokončit. Po setkání s francouzským prezidentem však změnil názor a spekulovalo se o tom, že Nicolasovi Sarkozymu slíbil, že se pokusí přemluvit také svého názorově spřízněného přítele v Praze. Nevíme, jak moc se polský prezident snažil, ale známe výsledek – Klause nepřesvědčil.

Chávez v Rusku

Minulý týden navštívil venezuelský prezident Hugo Chávez Rusko. Společně s ním cestoval ministr energetiky a ředitel hlavní ropné společnosti PDVSA.

Delegace v Moskvě jednala o spolupráci na rozvoji svého energetického sektoru, ale především dojednávala nákupy zbraní za přibližně miliardu dolarů. Do Venezuely by se tak měly v nejbližší době dostat nové tanky T-90C, vojenská letadla, protiletecké systémy Tor-M1 a tři vojenské ponorky. Rusko prodalo Venezuele za poslední tři roky výzbroj odhadem za čtyři miliardy dolarů. Venezuela se hodlá stát nejlépe vyzbrojenou zemí na latinskoamerickém kontinentu. Přesto její vojenský potenciál pokulhává za nejmoderněji vyzbrojenou Brazílií a Chile.

Zimbabwe vyjednává

Zimbabwe se minulý týden přiblížilo smírnému řešení tamní krize. Autokratický prezident Robert Mugabe a opoziční předák Morgan Tsvangirai se totiž poprvé po více než deseti letech sešli a začali rozhovory, které by měly vést k ustavení vlády národní jednoty.

Mugabeho lidé v minulých měsících zabili odhadem 120 opozičních stoupenců a tisíce jich zatkli či vyhnali z domovů. Nyní doufají, že se opozice spokojí s několika křesly v budoucí vládě vedené právě Mugabem a že mezinárodní společenství následně sníží sankce vůči zemi, kde inflace překračuje míru milionu procent denně. Opozice však požaduje odchod Mugabeho a přípravu nových, svobodných voleb. Na usmíření protikladných cílů budou mít vyjednavači obou stran příští dva týdny.

Trest pro Bulharsko

Evropská unie minulou středu potrestala Bulharsko za nedostatečnou snahu bojovat s korupcí a organizovaným zločinem. Vláda v Sofii prozatím přijde o 500 milionů eur z evropských fondů, které by jinak směřovaly hlavně na pomoc zemědělcům a na stavby a opravy silnic.

Pozastavení evropských fondů je nejsilnějším prostředkem, kterým může Unie své dva nejnovější a nejchudší členy, Rumunsko a Bulharsko, nutit k reformám. Oběma zemím bude až do konce roku 2009 vydávat pravidelná vysvědčení, po nichž mohou následovat sankce. Evropská komise ve své zprávě za rozšířenou korupci kritizovala i vládu v Bukurešti, které však budou evropské fondy i nadále plynout. Na rozdíl od Bulharska zde totiž komise vidí alespoň mírný posun k lepšímu.

Karadžić zatčen

Bývalého vůdce bosenských Srbů a strůjce masakrů civilistů v bosenské Srebrenici Radovana Karadžiće čeká soud. Karadžiće, který žil pod falešnou identitou lékaře, minulé pondělí v Bělehradě zatkla srbská policie (viz str. 13 a 33).

Během pátečního večera se třiašedesátiletý vystudovaný psychiatr odvolal proti rozhodnutí srbského soudu vydat ho před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v nizozemském Haagu, kde bude čelit obviněním z genocidy a zločinů proti lidskosti. Odvoláním až těsně před vypršením lhůty se snažil své vydání co nejvíce pozdržet. Karadžić se v Haagu hodlá obhajovat sám, podobně jako jeho někdejší spojenec, bývalý srbský prezident Slobodan Milošević. Hrozí mu až doživotní vězení.

Nová kubánská strana

Na Kubě vznikla minulý týden nová opoziční strana. Na jejím založení se shodla dvě opoziční uskupení z ostrova (Sociálnědemokratický proud a Lidová strana) a jedno exilové v Miami (Sociálnědemokratické exilové řízení). Strana má sociálnědemokratickou orientaci, 400 členů, jmenuje se Pokrokový oblouk (Arco Progresista) a vede ji historik Manuel Cuesta Morúa.

Pokrokový oblouk se chce od ostatních opozičních kubánských hnutí odlišit zejména tím, že je proti americkému embargu a nepřijímá žádnou podporu z Washingtonu. Strana se chce zabývat především praktickými otázkami, jako je vzdělání, zdravotnictví a zemědělství. Ve svém vedení má šest žen. Kubánská policie zabránila mnoha členům zúčastnit se zakládajícího sněmu a několik europoslanců neobdrželo víza.

Povodně na Slovensku

Ničivé záplavy koncem minulého týdne zasáhly východ a část severu Slovenska. Zaplaveny byly čtyři desítky vesnic, přestala zde fungovat elektřina, dodávky vody nebo telefonické spojení. Do tří od světa odříznutých obcí se záchranáři mohli dostat jedině vrtulníkem.

Při povodních se do páteční uzávěrky Respektu utopili dva lidé – dospělí sourozenci, kteří se snažili zachránit svůj majetek. Vláda na pomoc postiženým obcím nasadila armádu a horská služba kvůli vodě uzavřela část Vysokých Tater i údolí ve Slovenském ráji. Během pátku začaly podle Slovenského vodohospodářského podniku hladiny řek klesat, i když v postižených oblastech nadále prší.

Obama na cestách

Demokratický prezidentský kandidát Barack Obama strávil osm dní na cestě po Blízkém východě a Evropě. Za nebývalého zájmu amerických i světových médií navštívil postupně Afghánistán, Irák, Izrael, Západní břeh Jordánu, Jordánsko, Německo, Francii a Velkou Británii. Smyslem Obamova turné bylo přesvědčit americké voliče o schopnostech demokratického kandidáta v oblasti zahraniční politiky a zlepšit jeho obraz jako případného budoucího vrchního velitele americké armády. Zahraniční politika a zkušenost v oblasti bezpečnostní problematiky jsou jedinými oblastmi, v nichž má Obama mezi americkými voliči nižší důvěru než jeho protivník John McCain.

V Afghánistánu a Iráku se Obama setkal s nejvyššími představiteli států, s velením amerických vojsk a řadovými americkými vojáky. V Izraeli, kde jeho příjezd provázely pocty jinak typické pro hlavy států, Obama během vystoupení potvrzoval, že se židovský stát bude v případě jeho zvolení těšit stejné podpoře Spojených států jako dosud. „Stát Izrael musí čelit nepřátelům, kteří jsou odhodláni jej zničit. Kromě toho má ale také přítele a spojence ve Spojených státech, které budou vždy stát po boku izraelského lidu,“ uvedl Obama ve městě Sederot, jež je cílem ostřelování raketami z pásma Gazy. Později také projel na Západní břeh a setkal se s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem.

Evropská část cesty začala v Německu setkáním s kancléřkou Angelou Merkelovou a pokračovala ve Francii přijetím u prezidenta Nicolase Sarkozyho. V Británii se sešel s bývalým premiérem Tonym Blairem, jeho nástupcem Gordonem Brownem a šéfem opozice Davidem Cameronem. Hlavními tématy rozhovorů bylo jaderné vyzbrojování Íránu, společná vojenská operace NATO v Afghánistánu, boj proti globálnímu oteplování, energetické otázky a mírový proces na Blízkém východě.

V Berlíně také Obama přednesl jediný velký veřejný projev, který si přišlo poslechnout okolo 200 000 lidí. Barack Obama se v Evropě těší výrazné podpoře (viz graf) a tomu také odpovídala nadšená atmosféra jeho veřejného vystoupení v parku Tiergarten. Obama ve svém projevu zdůraznil, že Spojené státy a Evropa sdílejí společný osud, přestože se v posledních letech zdálo, že se navzájem odcizují. „Obtíže života v globalizovaném světě nás poutají dohromady,“ prohlásil. „Naše partnerství není volba, je to nutnost, jediný způsob, jak ochránit naši společnou bezpečnost.“ Americký prezidentský kandidát podle očekávání také naléhal na německé občany, aby zvýšili svůj podíl na vojenské misi NATO v Afghánistánu.


Respekt

Evropská unie schválila tuzemským pivovarům právo používat na svých produktech – vyrobených v Česku – ochrannou značku České pivo. Brusel tím přiznal našim pivům chuťovou a výrobní výjimečnost, stejně jako kdysi pravému francouzskému šampaňskému. V Česku se evropskou ochrannou známkou mohou zatím pochlubit třeba Hořické trubičky, Český kmín nebo Štramberské uši.

Despekt

Policie navrhla zastavit stíhání čtyřmiliardového podvodu v případu Čepro. Měli se na něm podílet například bývalý šéf podniku Tomáš Kadlec nebo Radovan Krejčíř. Trestný čin se podle policie nestal. Něco je hodně špatně. Zahájil Kubiceho tým stíhání nevinných lidí? Spíše si jejich současní následovníci neumějí nebo nechtějí poradit s vyšetřením chytrého podvodu.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte