Nejméně špatné Rakousko
Proč vlastně v lednu zvítězil model, který si ještě v listopadu Rakušané ošklivili?
Proč vlastně v lednu zvítězil model, který si ještě v listopadu Rakušané ošklivili? Zejména v Praze je to zajímavá otázka k nově ustavené rakouské vládě Alfreda Gusenbauera. Prvního října, těsně po volbách, se zdálo, že jediným možným řešením je návrat k letité velké koalici. Nicméně již v polovině listopadu Respekt psal, že rozhovory těsně vítězných socialistů (SPÖ) a druhých lidovců (ÖVP) skončily dříve, než se stačily pořádně rozjet. A v polovině ledna se obě strany definitivně dohodly na společné vládě. Co se tedy změnilo?
Fakticky skoro nic, neboť polarizující kancléř Wolfgang Schüssel odešel a sporné body – například nákup stíhaček Eurofighter – zůstaly otevřené. Rozhodl zřejmě tlak veřejnosti. Socialisté se ocitli v roli toho, kdo se snaží o dohodu, zatímco lidovci v roli toho, kdo dohodě hází klacky pod nohy, a začaly jim klesat preference. Takže ač ještě v listopadu zvažovali předčasné volby, nyní dospěli k názoru, že by v nich spíše ztratili, a smířili se s nejméně špatným řešením – velkou koalicí. V jejím čele je sice socialista Gusenbauer, ale lidovci si de facto uchovali svůj program včetně školného na univerzitách.
Mohli vzít Zelené, vzali lidovce
Z toho plyne, že Gusenbauerova vláda není návratem o dvacet let nazpět, kdy po volbách v roce 1986 vznikla stejná sestava. Tehdy to bylo i v důsledku krize rakouského zestátněného průmyslu a částečně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
