Dvě cesty z ghetta
Jedním z důvodů celosvětové obliby hip hopu je jeho schopnost vstřebávat podněty z lokálních hudebních zdrojů a ostatních žánrů.
Jedním z důvodů celosvětové obliby hip hopu je jeho schopnost vstřebávat podněty z lokálních hudebních zdrojů a ostatních žánrů. U nás jsme na tohle originální roubování čekali až do konce loňského roku. Až tehdy se na trhu objevily dva počiny, které překročily hranice hiphopového ghetta.
Šlápnout nekonečnu na ocas
Skupina WWW patří k prehistorii českého rapu ze začátku 90. let. Společně s Penery strýčka Homeboye stála u zrodu komunity, která k nám přinesla nejen hip hop, ale i graffiti. Zatímco PSH v roce 2000 debutovali regulérním albem, WWW k němu nikdy nedospěli. Členové kapely se začali realizovat ve výtvarném umění a jejich hudební aktivity před osmi lety ustaly. Prosincové vydání alba Neurobeat tak působilo jako blesk z čistého nebe. Z původního kvarteta zůstala už jen dvojice – autor hudby a rapper Ondřej Anděra alias Sifon a výtvarník a textař Lubomír Typlt.
Neurobeat vyšel ve formátu duálního disku, jehož DVD stopa obsahuje dva videoklipy, které pomáhají pochopit uměleckou vizi WWW. Ožívají v nich Typltovy objekty i obrazy – rytíři s plechovými kbelíky na hlavě, dřevění Pinocchiové připomínající morové doktory, nešťastní hrdinové zrychlené doby, ve které se okolní svět mění ve šmouhu. Texty sledují nekonečné spirály introspektivních myšlenek, v nichž se opakují motivy osamocení a odcizení: „Chci šlápnout nekonečnu na ocas, aby vyjeklo jako pes, co…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
