Dvě tváře Ukrajiny

Letadlo z Vídně rapidně klesá a zelené moře rozlité do všech stran se přibližuje. Mění se ve step rovnou jako deska stolu, čas od času rozparcelovanou obrovskými plochami polí. Z ptačí perspektivy klidná pokojná krajina, a přesto se v hlavním městě této země ještě před pár týdny prezident s premiérem přetahovali o velení ozbrojených složek, vládlo napětí jako v předvečer občanské války.

Město spoutané prstencem hutí, továren, těžebních věží nabývá zřetelných obrysů. Činžáky, paneláky, široké ulice, hnědá klikatice řeky. V mysli je zafixované jako centrum odporu vůči proevropskému směřování země. Odtud vyrážejí do metropole tisíce demonstrantů proti západní orientaci. Dole na mezinárodním letišti stojí tři staré tupolevy a parta asfaltérů. Okolní step a továrny vydechují dusný vzduch čpící popelem, teploměr ukazuje 37 °C. V odbavovací hale je neuvěřitelně pomalý celník, který do pasů sází razítka s nápisem Ukrajina-Doněck.

Dětské městečko

Podstatu Doněcku, bašty premiéra Janukovyče a také jednoho z nejmocnějších ukrajinských oligarchů Rinata Akhmetova, lze pochopit již při jízdě taxíkem. Stará Volha se žene přes zdevastovaná předměstská sídliště bez chodníků a s rozmlácenými pouličními lampami, která vzhledem a černým zbarvením paneláků evokují představy nedávného požáru. Sotva se však auto přiblíží k centru s luxusními obchody, reklamou rozblikanými fastfoody a nablýskanými…