Cenzura po polsku
Některá umělecká díla během posledních šesti let vyvolala v polských galeriích kontroverzní zásahy cenzury.

Co spojuje papeže Jana Pavla II. zasaženého meteoritem, kříž s fotografií penisu, snímek automobilky Volkswagen, papeže Benedikta XVI. s uťatou hlavou Eltona Johna a Saddáma Husajna v akváriu? Jsou to umělecká díla, která během posledních šesti let vyvolala v polských galeriích kontroverzní zásahy cenzury.
První případ se odehrál ve varšavské galerii Zacheta v roce 2000, kde se dva poslanci Národní katolické strany pokusili zdvihnout meteorit, pod kterým ležela hyperrealistická socha Jana Pavla II. Zatímco Mauricio Cattelan považoval incident za svého druhu komunikaci se svým výtvorem, ředitelka galerie Anda Rottenbergová čelila útokům s antisemitským podtextem, a nakonec musela opustit svůj ředitelský post. V případě Doroty Nieznalské a ukřižovaného údu nazvaného Pašije to byla sama umělkyně, kdo pocítil sílu hněvu Ligy polských rodin. V procesu, který liga iniciovala, byla Nieznalská odsouzena k trestu veřejně prospěšných prací za urážku náboženského cítění.
I dobrá pověst firmy je v Polsku považována za nedotknutelnou, zvlášť pokud máte přátele v městském zastupitelstvu. Výstava Rafała Jakubowicze byla zrušena na základě intervence primátora Poznaně, příčinou byla instalace Arbeitsdisciplin, fotografie komína továrny VW s logem automobilky a ostnatým drátem v popředí. Představitelé firmy si všimli nežádoucí podobnosti s koncentračními tábory a vedení galerie Arsenal donutili výstavu zrušit.
Poslední dva příklady se týkají srážky polské (auto)cenzury s českým uměním. Prvním byla manipulovaná fotografie, na níž současný papež zdvihá hlavu Eltona Johna. Dílo skupiny Guma Guar bylo na začátku roku bez vědomí umělců staženo z výstavy v galerii Kronika v Bytomi hned po vernisáži, nicméně ani to neochránilo programového ředitele před žalobou a vyšetřováním. Druhá kauza provází kolektivní výstavu The Shadows of Humor (Stíny humoru), která na své druhé zastávce v městské galerii BWA v Bialsko-Biale nyní narazila na cenzora v postavě náměstka starosty Zbigniewa Michniowského. Tomu se znelíbila socha Davida Černého Shark, představující svázaného Saddáma Husajna v akváriu naplněném vodou.
Předchozí prezentace výstavy v galerii Avantgarda ve Vratislavi se přitom obešla bez problémů. Jenže tam dali kurátoři hlavní důraz na sochu atleta na kruzích v pozici ukřižovaného Krista vytvořenou spoluprací skupin Kamera Skura a Kunst Fu. V galerii BWA v Bialsko-Biale měl být centrálním dílem Shark. Saddámova socha parafrázující známého žraloka, kterého Damien Hirst naložil do formaldehydu, už byla před časem stažena z výstavy v Belgii, kde se vedení galerie obývalo možného hněvu muslimské menšiny. Kdo by však mohl protestovat v Bialsko-Biale? Cenzura v Polsku tedy s tímto případem dostává nový rozměr. Zatímco dosud byl za těmito aktivitami jasně definovaný záměr ochránit city polských katolíků, zde je umělec i kurátor ponechán v nejistotě. Dnes vadí Saddám Husajn, co přijde příště?
Autorka je kurátorka a výtvarná kritička.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










