Co se děje ve světě

Současná situace švýcarského filmu připomíná hrdinku z nového – a velmi dobrého – filmu Sněhurka. Dívka z lepší rodiny Nico touží po čisté lásce, ale okolnosti ji donutí k prostituci. Miluje malé umělecké divadlo, ve kterém hraje, jenže divadlo je prodělečné. Hrozí mu zavření a sponzora může dívka získat už jen svým vlastním tělem. Nico je totiž zároveň zvyklá chodit na párty, módně se obléká a bohatý otec jí odmítá na divadlo půjčit. Dělat umění je prostě v téhle situaci nemožné, a tak Nico začne pracovat jako tzv. escort girl. Tahle činnost sice přináší peníze, ale zároveň ji ničí – po pokusu o sebevraždu končí Sněhurka v psychiatrické léčebně v Davosu.

Až na tu sebevraždu je na tom švýcarský film dnes podobně. Má velké ambice i nároky, ale je závislý na státním financování. Jenže stát má stále menší chuť financovat kasovní propadáky a umělecké experimenty. Během Festivalu švýcarského filmu v Solothurnu v polovině ledna to řekli přední švýcarští kulturní politici jasně. „Mě osobně zajímají především populární autorské filmy. Švýcarské filmy se musí dostat blíž k publiku. Popularita měla vždycky pevný vztah ke kvalitě,“ prohlásil nově jmenovaný ředitel filmové sekce Spolkového úřadu pro kulturu Nicolas Bideau. A ministr kultury Pascal Couchepin prohlásil: „Máme velký zájem podporovat filmy, které vytvářejí mainstream.“ Divácký vkus se tedy má…