2006-1473-mobr-02B.gif
2006–1473-mobr-02B.gif • Autor: Respekt

2006-1473-vobr-02B.jpg
Fotografie: Výtečný velitel Laudon. – Autor: Archiv • Autor: Respekt

Svými hmotnými škodami to byla asi nejzhoubnější válka vedená na našem území. Přinejmenším pro Prahu. Svým vyzněním znamenala pro český stát krátkodobou ztrátu, ale dlouhodobý zisk. Kdyby totiž Slezsko zůstalo v rámci zemí české koruny, kdo ví, jestli by vůbec vzniklo Československo – a pokud ano, tak určitě ne se slovanskou většinou. Tolik může naznačovat dnes tak oblíbená alternativní historie. Historie skutečná ovšem pouze konstatuje, že před 250 lety, 29. srpna 1756, zaútočilo Prusko Bedřicha II. Velikého na Sasko a zahájilo tak sedmiletou válku – konflikt, který mnohé veličiny, zejména Winston Churchill, považovaly za první skutečně globální. Bojovalo se totiž v Evropě, Americe, Asii i Africe.

I tato válka představovala pokračování politiky jinými prostředky. Ona politika se v Evropě odvíjela od sporů o rakouské nástupnictví Marie Terezie a o Slezsko, v zámoří pak od tahanic o britské a francouzské kolonie. Když byla 15. května 1756 podepsána tzv. diplomatická revoluce, stála proti sobě dvě superspojenectví: na jedné straně Anglie a Prusko, na druhé straně Rakousko, Francie a Rusko s přidruženým Saskem a Švédskem, později i Španělskem a Portugalskem. A když pak Anglie vyhlásila válku Francii, Bedřich II. Veliký podle své doktríny zahájil preventivní úder na Sasko coby rakouského spojence. Konflikt se vyvíjel se střídavými úspěchy, též podle změn na ruském trůně. V roce 1760 Rusové dobyli Berlín, ale s novým carem-germanofilem Petrem III. Rusko z koalice vystoupilo. Mír v roce 1763 stvrdil sice předválečné hranice v Evropě, ale i nové rozložení sil. Prusko uhájilo anexi Slezska i svou sílící pozici a Británie se stala jedinou supervelmocí na oceánech. Francie ztratila skoro všechny své osady v Indii i Americe.

České země se staly bojištěm hned v úvodu. Již 1. října 1756 u Lovosic zabránil král Bedřich rakouské armádě generála Browna přispět na pomoc Sasům a na jaře vyrazil na Prahu. 6. května 1757 porazil u Štěrbohol císařské vojsko Karla Lotrinského, ač na bojišti padl nejlepší pruský vojevůdce, generál hrabě Schwerin (jeho kamenný pomník byl zbourán ve vítězné euforii roku 1945). Praha se pak ocitla v krutém obležení. Bedřich, jak píše historik Vácslav Vladivoj Tomek, „prudkou střelbou na město, kterou úmyslně porouchány jsou některé z nejpamátnějších umělých staveb, jakož zvláště kostel sv. Víta na hradě Pražském, chtěl jej přinutiti ke vzdání“. Jenže to už vyrazil Praze na pomoc maršál Daun. U Kolína, přesněji u vsi Chocenice, porazil 18. června nepřítele na hlavu a způsobil mu dvacetitisícové ztráty. Byla to první porážka Bedřicha II. Velikého a pruský král se stáhl, neboť, opět Tomkovými slovy, „výteční velitelové císařští Daun a Laudon zasadili mu rány ohromné“.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte