Prodi vládne lídrům

Sklonit hlavy a šlapat, radí svému týmu premiér Itálie. Ta po těsném volebním výsledku – na rozdíl od Německa či Polska – rychle sestavila většinový kabinet.

Byly to v dubnu „americké“ volby ve smyslu vyrovnaného souboje dvou lídrů? Výsledkem ano, jenže podle italských pravidel dostal vítěz bonus 60 mandátů. Také proto mohla levicová Jednota i v podmínkách evropského poměrného systému již za několik týdnů představit většinový kabinet. Tak zní zpráva z květnového Říma. Romano Prodi sestavil vládu, a poté začal hovořit i o prvních konkrétních krocích.

Podpořit, nebo vstoupit

Il Professore má trochu smůlu: když přesně před deseti lety jako premiér poprvé vstupoval do římského paláce Chigi, čekal ho boj s vysokým zadlužením, aby se Itálie mohla stát členem eurozóny. Nyní rovněž přebírá zemi v situaci, která rozhodně není růžová.

Vláda levého středu nevznikala lehce; o posty se dohadovaly dvě největší strany v rámci Jednoty – Levicoví demokraté a Kopretina. Menší spojenci pak často hrozili tím, že vládu sice v parlamentu podpoří, přímo do ní ale nevstoupí. A to by byla předzvěst Prodiho konce. Bývalý předseda Evropské komise ale nakonec partii zvládl. Plusem je pro něj hlavně skutečnost, že do kabinetu vstoupila velká většina lídrů jednotlivých stran. Budou tak mít o důvod víc vládu nepotopit; riskovali by totiž ztrátu vlastního mocenského postavení.

Co se týče konkrétního složení Prodiho týmu,…