To krásné slovo vyvlastnění

Hned dvakrát jednali poslanci na této schůzi o právech lidí, kteří mají pozemky pod současnými nebo budoucími silnicemi. Skupina zákonodárců přišla s návrhem, jak tady v zájmu dálnic usnadnit vyvlastňování. A pak ombudsman Otakar Motejl sněmovně připomenul, že stát zatím nevyplatil skoro osm miliard korun lidem, kterým kvůli silnici sebral pozemky před rokem 1990. Motejlovo sdělení jen posílilo otázku, zda v této zemi nejsou pozice a sebevědomí vlastníků v porovnání se staviteli zatím tak chabé, že je ve veřejném zájmu podporovat spíš jejich tvrdohlavost než stavbu nových komunikací.

Probdělá noc

Rodiče Ludmily Havránkové patřili v Plačicích – dnešním předměstí Hradce Králové – k největším hospodářům. Pak jim komunisti zabavili majetek a otce poslali na šest let do jáchymovského lágru. Před dvanácti lety začala rodina na vrácených a pronajatých polích pěstovat pšenici, řepu, řepku, mák. „Už tehdy jsme věděli, že přes naše pole půjde dálnice,“ vzpomíná paní Havránková. „Proto jsme psali pozemkovému fondu, že nechceme věci komplikovat, jen ať nám dá náhradu.“ A aby to úřad neměl komplikované, nabídli mu Havránkovi, že výměnou za své pozemky vezmou 80 hektarů polí pronajatých od fondu. Na žádný z řady dopisů však nedostali od správce státní půdy odpověď, nepovažujeme-li za ni to, že jim fond jednou beze slova vysvětlení zrušil smlouvu a…