Španělsko řeklo euroústavě Ano
Jako první země Evropské unie schválilo Španělsko v referendu evropskou ústavu. Ačkoli prošla drtivou většinou hlasů – 77 procent lidí bylo pro, při účasti 42 procent voli-čů –, španělský plebiscit nezodpověděl základní otázku: dočká se Unie ústavy, nebo její ratifikace způsobí v pětadvacítce krizi?
Jako první země Evropské unie schválilo Španělsko v referendu evropskou ústavu. Ačkoli prošla drtivou většinou hlasů – 77 procent lidí bylo pro, při účasti 42 procent voli-čů –, španělský plebiscit nezodpověděl základní otázku: dočká se Unie ústavy, nebo její ratifikace způsobí v pětadvacítce krizi?
Politické hrátky
Španělské referendum ukázalo na tři hlavní problémy, které ratifikaci mohou provázet. Prvním jsou vnitropolitické hry hlavních stran, dalšími pak přílišné „vymývání mozků“ při kampani a skutečnost, že přijetí ústavy se vykládá jako jediná možná varianta, aby Unie mohla dál fungovat jako flexibilní a prosperující společenství.
Španělsko ukázalo Evropě i jeden paradox. Když se ústava vykládá jednoznačně pozitivně, hlavní politické síly se jen těžko proti sobě vyhraní. Politici ale mají tendenci ze všeho vytřískat nějaký kapitál, a proto i u tak nadnárodní věci, jakou je ústava, zapojí fantazii. Jak vládnoucí socialisté, tak opoziční lidovci s ústavou souhlasili. Lidovci ale měli pocit, že by se vysoká volební účast mohla vykládat jako velký úspěch socialistické vlády Josého Luise Zapatera. Proto svým voličům doporučili, aby k urnám nešli. Učinili tak sice až poté, co volební průzkumy potvrdily, že ústava i za nižší účasti projde, ale jejich vzkaz byl jasný: Ani evropská ústava nemůže počítat s celonárodní podporou.
„Španělsko…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
