Kdo mlčí, je vinen
To, co pro Čechy znamená jméno Jana Palacha, se vybaví Němcům, zaslechnou-li o sourozencích Schollových. Ti sice na rozdíl od Palacha skončili na popravišti za éry nacismu, ale jejich úmysly byly velmi podobné: nikoli svrhnout totalitu, na to neměli síly ani prostředky, ale apelovat na národ, aby se totalitě tak snadno nepoddával. Můžeme si to připomenout tento pátek, kdy od zatčení Hanse a Sophie Schollových uplyne 62 let. V době, kdy třetí říše sahala od Bretaně po Stalingrad, s ní studenti Schollovi a jejich skupina Bílá růže bojovali pouhými letáky. Nicméně v rámci nyní celosvětově populární TV soutěže o největší osobnost toho či onoho národa skončili v anketě veřejnoprávní stanice ZDF na čtvrtém místě – za Konradem Adenauerem, Martinem Lutherem, Karlem Marxem, ale již před Brandtem, Bachem, Goethem, Bismarckem a Einsteinem. To vypovídá nejen o tom, jak si jich dnešní Německo cení, ale také o tom, že Češi podobnou váhu svému Palachovi nepřikládají.

To, co pro Čechy znamená jméno Jana Palacha, se vybaví Němcům, zaslechnou-li o sourozencích Schollových. Ti sice na rozdíl od Palacha skončili na popravišti za éry nacismu, ale jejich úmysly byly velmi podobné: nikoli svrhnout totalitu, na to neměli síly ani prostředky, ale apelovat na národ, aby se totalitě tak snadno nepoddával. Můžeme si to připomenout tento pátek, kdy od zatčení Hanse a Sophie Schollových uplyne 62 let.
V době, kdy třetí říše sahala od Bretaně po Stalingrad, s ní studenti Schollovi a jejich skupina Bílá růže bojovali pouhými letáky. Nicméně v rámci nyní celosvětově populární TV soutěže o největší osobnost toho či onoho národa skončili v anketě veřejnoprávní stanice ZDF na čtvrtém místě – za Konradem Adenauerem, Martinem Lutherem, Karlem Marxem, ale již před Brandtem, Bachem, Goethem, Bismarckem a Einsteinem. To vypovídá nejen o tom, jak si jich dnešní Německo cení, ale také o tom, že Češi podobnou váhu svému Palachovi nepřikládají.
Nestát s prázdnýma rukama


Všechny země, které prošly zkušeností totality, si cení svého domácího i zahraničního odboje, ale v Německu to platí obzvláště. Být za druhé světové války odbojářem ve Francii, Polsku, Norsku? Jistě, bylo to velké riziko, ale ti lidé měli zázemí „u svých“. Ovšem dělat odboj v jádru třetí říše? Kde vzít oporu a zázemí tam, kde se drtivá většina populace zhlédla v Hitlerovi a nacismu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Klimatické hnutí: Co udělali příznivci ekologické politiky špatně?
Do Tater proniká politika
K Téryho chatě ve Vysokých Tatrách se dá dostat jedině pěšky. Závěrečná etapa vedoucí strmým kamenitým srázem je poměrně namáhavá, ale kdo se vyškrábe až do nadmořské výšky dvou tisíc metrů, toho odmění působivý pohled: více než sto let stará chata stojí na skalnaté planině mezi horskými plesy, nad nimiž se z jedné strany vypíná Lomnický a z druhé pak Ledový štít. Téryho chata se v posledních dvou měsících stala dějištěm sporu, který hýbe nejen Tatrami, ale celým Slovenskem.










