Epochální myšlenky někdy vypadají docela prostě. Americký historik Richard Pipes, jehož paměti právě vyšly česky, dospěl při studiu ruských dějin k několika tezím, které jeho kolegové pokládali spíš za pravičáckou provokaci než za vědu. Už ve své disertaci zdůraznil, že Sovětský svaz je – stejně jako před ním carské Rusko – mnohonárodnostní říše s velkým, byť skrytým nacionalistickým napětím. Pro Ameriku, jež do jiných krajů ráda promítala vlastní mravy, to byl objev, neboť věřila, že Rusko je stejný tavicí tyglík národů jako ona sama. Pipes rovněž dokazoval, že leninský typ komunismu vzešel z tradic samoděržaví, jimž zůstal poplatný mnohem víc než marxismu, a že rozumná domluva s Moskvou je prakticky nemožná, protože v řeči tamního režimu mají zdánlivě stejná slova úplně jiný smysl. Z toho vyvodil závěr, že poměry ve světě nevylepší žádné sbližování Západu s Východem, ale jedině zánik sovětské ideologie i systému. Dnes zní takové postřehy triviálně, svého času však vyvolávaly bouři nevole nejen u kremelských vládců, ale také u většiny západních sovětologů i nejvlivnější části ruské emigrace. Teprve Ronald Reagan počátkem 80. let pochopil, že zdánlivě jednoduché myšlenky kontroverzního profesora z Harvardu mohou mít v praxi doslova převratný efekt.
Něco vykonat
Vlastní životopis Richarda Pipese se v českém překladu objevuje dva roky po anglickém vydání, jež vyšlo k…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
